Na summitu opakovaně zazníval slogan o “silnější Evropě v silnějším NATO”, ale závěrečné prohlášení nic moc nového nepřináší. “Žádná revoluce se v Ankaře nekonala,” komentuje výsledky summitu expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil. Všímá si, že v deklaraci v zásadě chybějí konkrétní závazky. A chybí zmínka o budoucím členství Ukrajiny v NATO i “čínské hrozbě”.

Podle bývalého diplomata Petra Druláka šlo v Turecku hlavně o byznys. „Smyslem summitu bylo, aby Američané zase vymáčkli z Evropanů peníze na nákupy amerických zbraní. To je dlouhodobá priorita Američanů vůči Evropě,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

A kritizuje Babišovu vládu za to, že se prostřednictvím aliančního fondu chystá poskytnout peníze na nákup zbraní pro Kyjev. O tom veřejnost informoval ministr zahraničí Petr Macek (Motoristé) při odletu na summit.

“To je ta nejdůležitější zpráva ze summitu a zároveň ten nejproblematičtější aspekt, protože vláda podle všeho mění názor, a to ve směru, který není správný. Říkala, že nebude z veřejných prostředků financovat zbraně pro Ukrajinu,” konstatuje Drulák.

Ministr zahraničí nicméně ubezpečil, že se nejedná o finanční prostředky, které by nově alokovala Babišova vláda. O penězích již dříve rozhodl předchozí kabinet. Macinka zasáhl proto, aby bez větší kontroly neskončily přímo na Ukrajině.

„Protože to už nešlo zrušit, tak jedinou věc, kterou jsem mohl udělat, že jsem přesměroval tyto peníze, aby nešly na Ukrajinu, ale do Ameriky do PURL, což jsou výdaje uznatelné v NATO,“ vysvětlil Macinka.

Drony jako priorita

V Ankaře ale také padlo rozhodnutí investovat v následujících pěti letech přes 40 miliard dolarů (tedy 840 miliard korun) do protidronové obrany. Částka se týká aliance jako celku, ale Česká republika už mezitím zvládla podniknout první kroky.

V dubnu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) oznámil, že česká armáda plánuje do roku 2028 pořídit až tři tisíce dronů s tím, že už byla vypsána i výběrová řízení. “V naší vojenské tradici je používat nejsofistikovanější technologie a budovat technologicky založené ozbrojené síly,” vysvětluje Zůna tento krok. Válka na Ukrajině totiž ukázala, že se drony mohou stát rozhodující silou na bojišti.

Babišova vláda má budování dronových kapacit dokonce v programovém prohlášení. Jako součást posilování protivzdušné obrany je uvádí mezi prioritami. Nezrušila proto ani Výbor pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj, který loni v říjnu zřídila Fialova vláda jako součást Bezpečnostní rady státu.

Význam protivzdušné obrany v Ankaře akcentoval i premiér Babiš. Podle jeho názoru je zapotřebí pracovat na společných projektech a zaměřit se na budování jednotného evropského obranného systému, který by byl maximálně efektivní.

Na protidronové obraně je shoda

ParlamentníListy.cz v úterý přinesly informaci o tom, že se Česká republika zapojí hned do čtyř evropských vojenských projektů. Patří mezi ně projekt pod zkratkou DECODER, jehož cílem je společné budování a provozování dronových systémů napříč členskými státy EU. V tuto chvíli se ho vedle České republiky účastní 24 členských zemí, ale také Norsko a Ukrajina. Projekt počítá s rozpočtem až pět miliard eur (více než 120 miliard korun) do roku 2033.

Budování dronových kapacit má podporu napříč politickým spektrem. „Protidronová, ale i obecně protivzdušná obrana by měla být prioritou při modernizaci armády. Koneckonců sám premiér Babiš v opozici sliboval, že pořídí systémy Patriot. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho slibů, i tento skončil u ledu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz člen sněmovního Výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL).

A dodal: “Místo toho armádě sesekal peníze, což zastavilo i modernizaci protivzdušné obrany, která je drahá a nedá se dělat zadarmo nebo za pár drobných. Abychom ji zajistili, bude nutné zvýšit výdaje na obranu na 3,5 %, což je také náš závazek vůči NATO,” zdůrazňuje poslanec.

Za smysluplný považuje důraz na drony i někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Drulák. “Z hlediska našich národních zájmů je určitě rozumné investovat do dronů a protidronové obrany. Jsou to nové prostředky, které umožňují věci, o kterých se nám ještě před pěti či deseti lety ani nesnilo, a je potřeba mít jak defenzivní, tak ofenzivní kapacity,” reagoval na plány avizované na summitu v Ankaře.

Dronový byznys s Asií

Česká republika ale s drony také čile obchoduje. Spolu s Polskem a třemi pobaltskými státy je zapojena do mezinárodní asociace TEDIBOA, kterou před dvěma lety založilo tchajwanské ministerstvo hospodářství. Jejím prostřednictvím Tchaj-wan vyváží své drony do Evropy. A také na Ukrajinu.

Česká republika je v těchto transakcích premiantem. Podle dostupných údajů loni Tchaj-wan vyvezl do EU necelých 123 tisíc dronů. Přes 70 tisíc z nich šlo k nám. V letošním prvním čtvrtletí dovoz dramaticky vzrostl a překonal čísla za celý loňský rok - Česká republika dovezla už více než 125 tisíc dronů. Většina dronů tu ale nezůstává, protože je vyvážíme na Ukrajinu.

Psali jsme:

„Šílenci.“ Slovenský vědec k summitu NATO. Toto u nás neznělo

Decroix (ODS): S občankou i datovku

Ankarou to nekončí: „Zastavte Pavla.“ Naléhavá výzva

Premiér Babiš: Antibabišismus u některých lidí nejde vyléčit