Tomio Okamura už před odletem na tiskovém brífinku mluvil o významu středoevropské spolupráce jako korektivu bruselských nápadů, která negativně poznamenávají naši ekonomiku i náš život, a naopak spolupráce na programech pozitivních.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil ocenil probíraná témata jako ekonomická spolupráce nebo alarmující demografický vývoj. Připomněl ale, že zasedání se původně mělo konat už v listopadu a jeho posunutí o tři měsíce mohlo být motivováno snahou Viktora Orbána využít mezinárodního setkání před volbami. „Těším se na přátele z Polska, uvidím se s kolegy z Maďarska a Slovenska,“ shrnul svůj postoj před jednáním předseda Senátu.
Z polského parlamentu dorazili zástupci obou komor, i když se jednalo jen o místopředsedy. Za Sejm jeho místopředseda (ale ještě do podzimu předseda) Szymon Holownia, někdejší televizní moderátor, který se s liberálním programem strany Polsko 2050 stal pevnou součástí Tuskovy koalice i přesto, že v polovině období musel podle dohody přepustit předsednické křeslo koaličnímu partnerovi. Polský Senát zastupuje místopředseda Maciej Ziwno, který je zástupcem stejné politické formace.
Maďarský hostitel: Rozpustit Evropskou komisi. Nebo máte lepší návrh?
„Pokud současná Evropská komise bude úřadovat až do roku 2029, stane se nekonkurenceschopnost Evropy nezvratnou,“ varoval. Jedinou nadějí je podle něj Evropský parlament a možnost odvolání Komise.
„V posledních letech jsme se my Maďaři snažili udělat vše, co bylo v našich silách, abychom posílili konkurenceschopnost našeho regionu,“ vysvětloval předseda Kövér.
Konkurenceschopnost, bezpečnost, konektivita, připomněl tři hlavní priority maďarského předsednictví V4. Zmínil například společnou odbornou konferenci o umělé inteligenci. Mluvil o inovační mezeře EU, která podle něj omezuje její rozvoj.
„Pokud máte lepší návrhy, než je odvolání současné Komise, se zájmem si je poslechnu,“ uzavřel hostitel.
Pak si vzal slovo Janos Boka, maďarský ministr pro evropské záležitosti. Někteří se podle něj domnívají, že integrace znamená přizpůsobení centrálnímu ekonomickému modelu. Je zde podle něj ale i odlišný přístup, ve kterém může být dán prostor originalitě a konkurenceschopnosti členských zemí. „Jsme Maďaři, Češi, Poláci a Slováci a obohacujeme Evropu svou integritou,“ uvedl ministr.
Odlišný přístup k integraci je podle něj spíše snahou o ovládnutí. A naše země mají historickou zkušenost, kam vede centrální plánování ekonomiky.
Evropa podle něj poprvé v historii není tvůrcem, ale obětí technologických a společenských změn v ekonomice.
Pak mluvil o tom, že zdroje podporující konkurenceschopnost byly v EU v minulých letech uměle přesměrovávány na jižní země, které ani po deseti letech nevykazují zásadní změny, zatímco země V4 i bez této podpory rostou z pohledu EU nadstandardně. Také čísly vyvrátil oblíbené klišé, že ekonomiky střední a východní Evropy stojí na zaostalých průmyslových odvětvích. Jak podotkl, podíl high-tech odvětví v ekonomice je v těchto zemích v rámci EU nadstandardní. Je ale pravda, že se tyto země hůře dostávají k unijním penězům na výzkum a rozvoj, zde jsou jednoznačně preferovány jiné regiony.
Už za zavřenými dveřmi se probírala témata konkurenceschopnosti Evropské unie a možností, jak by k ní mohly pozitivně přispět visegrádské země.
Po pauze, vyplněné fototermínem na reprezentativním schodišti parlamentu, předsedové probírali další zásadní téma, a to demografické výzvy v zemích V4. Ty v posledních letech čelí tak jako zbytek Evropy dramatickému propadu porodnosti. Podle Miloše Vystrčila tato alarmující čísla nelze přehlížet v celé Evropské unii.
Polsko hrozilo odjezdem
Po jednání na společné tiskové konferenci Lázslo Kövér zmínil, že pohledy jsou v rámci V4 celkem podobné a shodují se, že Evropa je v problémech.
Pokud jde o demografický propad, vypadá to, že Evropská unie nemá nástroje, jak tento problém vyřešit. Jde hlavně o to, abychom pochopili závažnost této situace. Zmínil, že Maďarsko již nějakou dobu usiluje o intenzivní podporu rodin, zazněla však různá stanoviska, jak tuto podporu realizovat.
Richard Raši, předseda slovenského parlamentu, ocenil otevřenost diskuse. Miloš Vystrčil také ocenil otevřenou diskusi, ale zdůraznil, že k žádným společným závěrům nedošla.
Visegrádské země jsou podle něj součástí Evropské unie a nesou za ni svůj díl odpovědnosti. Mluvil o tom, že bychom neměli jen kritizovat, ale také si plnit „domácí úkoly“.
„Ceny energií jsou vysoké proto, že jsme v určitém okamžiku udělali špatná strategická rozhodnutí a pak jsme odebírali energie třeba z Ruska,“ uvedl pro příklad. Měli bychom se tedy více starat o svou nezávislost, abychom třeba někdy nezjistili, že některé suroviny můžeme odebírat jenom z Číny.
Po něm si vzal slovo Tomio Okamura: „Jednání potvrdilo, že střední Evropa chce být aktivním a sebevědomým partnerem v evropské debatě,“ sdělil. Klíčem ke konkurenceschopnosti jsou levné energie a méně regulací. Je podle něj třeba odmítnout opatření zelené ideologie, která poškozují ekonomický rozvoj.
Rovněž rozsáhlá migrace jako náhrada populačních ztrát, ke které sahají některé země, je podle něj chybnou strategií.
Atmosféra však velmi zhoustla při závěrečném vystoupení polských zástupců.
Místopředseda Holownia hned na úvod pohovořil o nových výzvách a nových okolnostech, kterým se musíme přizpůsobovat na východě. Také mluvil o tom, že 45 procent unijních prostředků v Polsku jde do regionů a jsou tam vidět.
Varoval před manipulacemi na internetu a ke kritice zelené ekonomiky řekl, že moderní technologie potřebujeme.
K tématu populační negativní křivky zaujal názorem, že „není třeba naši mladou generaci děsit vším, co se kolem nás děje, naopak bychom jim měli vytvořit bezpečné a komfortní prostředí“.
A na závěr řekl, že k sobě musíme být upřímní, a sdělil, že polská delegace se ještě nerozhodla, jestli se podle plánu zúčastní páteční konference V4 se zástupci zemí západního Balkánu. Počká si prý, jak proběhne neformální večeře.
Oba čeští předsedové na dotazy novinářů uvedli, že atmosféra mezi polskou a maďarskou delegací byla při jednání velmi vyhrocená. Jak ale naznačil Miloš Vystrčil, týkalo se to spíše zítřejšího jednání s balkánskými zeměmi a polského postoje k roli Maďarska v regionu.
Vystrčilova iniciativa k Ukrajině
Sám Miloš Vystrčil ve svém vystoupení na tiskové konferenci v souvislosti s demografickým problémem Evropy zmínil Ukrajinu. „Dneska Ukrajina chrání Evropu dvakrát. Zaprvé tím, že bojuje proti Rusku, a za druhé tím, že u nás Ukrajinci dělají práce, které naši lidé dělat nechtějí. Za to bychom měli být Ukrajině vděční,“ vysvětloval.
A dodal, že na konferenci „zaznělo, abychom Ukrajinu za to ocenili“, ale zůstal v menšině, což akceptuje.
Jeho postoj k Ukrajině pak zmínili i oba zástupci Polska. „Pokud budeme hledat cesty k oslabení Evropské komise, tak tím posílíme Rusko. A s tím Polsko souhlasit nebude. My jsme od Ruska poměrně blízko a cítíme se ohroženi,“ vykládal místopředseda Holownia. A jeho kolega vyprávěl, že podnikatelé nikdy nechtějí investice do bezpečnosti a pak přijde krize a najednou chtějí, aby jim ji stát zajistil.
V hovoru s českými novináři pak Miloš Vystrčil vyjasnil, že přímo předložil návrh, kterým by V4 podpořila bojující Ukrajinu, ale neuspěl s ním.
Redaktorka Respektu se na to pak ptala i Tomia Okamury, který vysvětlil: „Tématy této konference byly ekonomický rozvoj a demografie. Někdy tři dny předtím nám pan Vystrčil o své vůli poslal e-mailem nějaké prohlášení, že podporujeme Ukrajinu, abychom jej schválili,“ popsal.
Vystrčilova iniciativa byla podle něj většinou odmítnuta prostě proto, že nebyl prostor ji prodiskutovat, v debatě byly jen dva panely, které se tématu bezpečnostní politiky úplně úzce nedotýkaly. To byl podle něj hlavní důvod.
„Ukrajina vůbec nebyla na programu a já byl trochu překvapen, že se o ní začalo mluvit,“ vysvětlil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Podporovat dál Ukrajinu?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
