Když loni vrcholila migrační krize, mluvilo se o klíčové roli ochrany hranic. Funguje dnes lépe?

Začíná se ukazovat, že Evropa chránit hranice umí, ale ještě se to úplně neděje. Je ale dobře, že se hranice začaly hlídat, i vůči skutečným uprchlíkům je totiž neseriózní, když se sem dostávají i různí tálibánci a teroristé, zloději a vrahové. I ti jsou pak v azylových zařízeních nebo i volně a komplikují situaci slušným lidem. Hlídat hranice a prověřovat ty, kdo přicházejí, je strašně důležité a připadá mi skandální, že Řekové a Italové spousty lidí bez prověření nechali jít, jen aby měli pokoj.

V Rakousku nedávno málem zvítězil v prezidentských volbách zástupce Svobodných, i jinde sílí strany tohoto typu. Je to příznakem radikalizace Evropy?

V Rakousku a Německu je to více pochopitelné než u nás, protože tam skutečně přišly statisíce lidí a žádají o azyl. I kdyby nic špatného nedělali, obyvatelé musí mít pocit, že to je už příliš. A ještě ke všemu se z některých „pseudouprchlíků“ rekrutují ti, kdo provádějí teroristické útoky. Obava je oprávněná o to víc, že víme, že se po Evropě volně pohybují lidé, o kterých se nic neví. Političtí radikálové mnohdy správně pojmenovávají viníky, kteří neuhlídali hranice, ale na druhou stranu to téma spojují s xenofobií, a to je špatné.

U nás se zatím radikální kritici migrace spíše hádají a rozcházejí…