Ještě před pár dny Engelová hovořila o veliké naději opozice, že se jim skutečně podaří uspět. Podle jejich slov o tom nikdo nepochyboval, a o to větší byla rána, když se zveřejnily výsledky víkendových voleb. „Opozičním optimismem se nechala nakazit i řada novinářů. Příčina, proč to nakonec nedopadlo, sahá tři roky zpátky, do období po volbách 2015. Tam došlo k zásadní věci, kdy se dostala do parlamentu poprvé lidově demokratická prokurdská strana (HDP),“ připomněla.

Právě předseda strany HDP, který sedí téměř dva roky ve vězení, byl podle Engelové jakási „kometa“. „Tenkrát bych určitě řekla, že byl hvězda té opoziční scény. To vycítil i prezident Erdogan. Předseda Demirtas byl jedním z prvních politiků, kteří po puči putovali okamžitě za mříže, protože byl charismatickým vůdcem, člověkem smířlivým, chtěl sjednocovat společnost, byl mladý, dobře vypadal a byl energický,“ řekla s tím, že tam tehdy došlo k zásadní věci, že opozice zkrátka nebyla schopná se sjednotit do té míry, že by podpořila poslance z této prokurdské lidově demokratické strany.

„Tenkrát chybělo úsilí nějakým způsobem oponovat Erdoganovi, každý si hrál svůj píseček,“ dodala s tím, že ve chvíli, kdy pak začalo zatýkání poslanců prokurdské strany a poslanci museli hlasovat o zbavení jejich imunity, je v tom nechali. „V tomto zásadním momentě Erdogan pochopil, že v nejednotě opozice je jeho síla. Teď těsně před předčasnými volbami to pochopila i opozice, ale už bylo pozdě,“ uvedla odbornice na Turecko, podle které opozice už nestihla přesvědčit větší část Turků o tom, že by byla schopna postupovat jednotně a vládnout zemi.

Mezi tureckými opozičními politiky po zveřejnění výsledku voleb propukl doslova velký šok. „Doufali, že se jejich prezidentští kandidáti dostanou alespoň do druhého kola. U republikánů o tom byli přesvědčeni, nasvědčovali tomu i předvolební mítinky, kdy Erdogan měl tentokrát mnohem slabší kampaň než v roce 2015,“ řekla s tím, že u něj už byla cítit únava nejen fyzická, ale i z toho, že neměl voličům vlastně co nabídnout. „Z jeho projevů to tak vypadalo. Hodně se v předvolební kampani upínal do minulosti a hodně se upínal na to, aby voličům vnutil představu, že na ně bude útočeno zvenku,“ řekla a zmínila, že se snažil vytvořit dojem vnějšího nepřítele, kterým měly být hlavně Spojené státy a Evropská unie.