Eurozóna není klubem bohatých! Ekonomka Šichtařová předkládá varovná čísla

12.07.2019 10:03

Mnoho lidí to zvedá ze židle, že Chorvatsko už započalo proces směrující k přijetí eura. Nejnovější člen EU tak v přijetí eura předběhne ČR, která je členem EU již 15 let. Podle některých názorů jsme prohráli další závod. Podle ekonomky Markéty Šichtařové naopak vyhráváme na celé čáře. „Tvrdit, že Chorvati jsou rychlejší – tedy lepší, je příliš naivní optika,“ píše a vysvětluje proč.

Eurozóna není klubem bohatých! Ekonomka Šichtařová předkládá varovná čísla
Foto: ReproFoto: ČT
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová v pořadu ČT Hyde park

V realitě je podle Šichtařové věc mnohem složitější. „Nejde o to, kdo euro přijme dřív. Jde o to, kdo na tom vydělá a kdo prodělá,“ dodává a zmiňuje, že v únoru publikovala agentura Reuters závěry studie německého Centra pro evropskou politiku. Němečtí ekonomové ve studii tvrdí, že zavedení eura mělo na různé země různý dopad. Někde se projevilo pozitivně, někde negativně.

Studie prý tvrdí, že na zavedení eura nejvíc vydělalo Německo a Nizozemsko. A kdo naopak nejvíc prodělal? „Itálie. Ital v průměru přišel kumulovaně o neuvěřitelných 74 tisíc euro. A Francouz o 56 tisíc. Ostatně i v tom se shodneme s našimi závěry: Francie do eurozóny nikdy neměla patřit, nemá na to,“ komentuje Šichtařová.

Navíc také studie ukazuje, že výhodnost i nevýhodnost eura se pro tu kterou zemi v čase mění. Například Řecko na euru podle německých ekonomů nejprve vydělávalo, aby následně prodělávalo.

„Nic tedy není tak jednoduché, jak se může zdát na první pohled. O žádný závod národů v přijetí eura nejde. Jde – tedy mělo by jít – o chladnou ekonomickou kalkulaci,“ zdůrazňuje ekonomka. Jenže ekonomiku řídí politici, a ti mají pohled jiný. „Nejspíš si přečetli průzkumy veřejného mínění a podle nich jednají. Podle průzkumu z letošního roku chce zavedení eura 52 % Chorvatů. 40 % je proti. Důvod? Patrně nedostatek informovanosti. Nedostatek pragmatického kalkulu. Přebytek emocí,“ myslí si Šichtařová.

„Máme všechny důvody myslet si, že Chorvatsko vzhledem k charakteru své jižanské ekonomiky bude patřit k těm, které euro poškodí. Má totiž s touto skupinou zemí podobné atributy: vysoký dluh, nedisciplinovanost veřejných financí, úroveň HDP na osobu pod průměrem eurozóny a tak dál. Ale kampaň se už rozjela,“ pokračuje ve svém komentáři Šichtařová.

Média uvádí, že když Chorvaté v příštím roce vstoupí do systému ERM II, mohli by přijmout euro už v roce 2022. Agentura Reuters uvádí, že to bude v roce 2023. A německá kancléřka Merkelová letos v květnu v Záhřebu zase mluvila o roce 2024.

Původní zdroj ZDE

Data Eurostatu tvrdí, že 18 členských zemí eurozóny mělo v roce 2008 dluh k HDP na úrovni 68,9 %. V roce 2018 to ale bylo už 85,3 %. Projevilo se totiž přesně to, o čem píšou němečtí ekonomové. Zavedení eura vedlo k tomu, že se k levnému úvěrování dostaly problémové země, které nikdo úvěrovat neměl. A úvěrování problémových zemí zase vedlo k tomu, že se země dluhově nejspořádanější mohly zadlužit za zápornýmiúroky a svůj už tak malý dluh bez práce dál snižovat. Výsledkem je, že dluh jihu Evropy roste, dluh Německa klesá.

Zatímco v roce 2008 činil dluh Itálie 102,4 %, v roce 2018 to bylo 132,2 %. I Francie je velký skokan. Z 68,8 % vyskočila kvůli přechodu k „socialismu“ až na 98,4 %. Naopak dluh Německa klesl z 65,2 % na 60,9 %. I Slovensko se díky euru chová jak utržené ze řetězu. V roce 2008 mělo dluh 28,5 %, o deset let později už 48,9 %! Právě rychlost růstu dluhu byla tím, co dohnalo Řecko – proč se mu euro nejprve rentovalo, pak krutě nevyplácelo.

Řecko je prý katastrofou samo o sobě. Ačkoli mu část dluhu byla odpuštěna, jeho dluh vzrostl raketově. V roce 2008 dlužilo 109,4 % HDP, o deset let později neuvěřitelných 181,1 %. Řecká dluhová krize nebyla vyřešena, pouze odsunuta. Přesto se stále najdou lidé, kteří omílají, že Řecko bylo zachráněno od bankrotu. Není to pravda. Podle původní definice už Řecko zbankrotovalo. A aby to nevypadalo tak trapně, začalo se řeckému bankrotu říkat „restrukturalizace“.

I my jsme kvůli populistické politice víc zadluženi, ale nedá se to srovnat se státy platícími eurem, dodává ekonomka. Česká republika měla v roce 2008 dluh 28,3 % HDP, vloni 32,7 %. Dánsko vyskočilo z 33,3 % na 34,1 %, Švédsko je na tom podobně. Proti Slovensku je to jako nic.

Česká vláda se zatím do přijetí eura nežene. „Logicky. Dokud toho Češi o euru moc nevěděli, podporovali jeho přijetí. Většina ani netušila, že v referendu o vstupu do EU se vlastně hlasuje i o opuštění koruny. V roce 2001 tak bylo proti zavedení eura podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jen 23 % lidí,“ podotýká Šichtařová, podle které lidé během dluhové krize leccos pochopili. „Politik, který by ho chtěl zavést, tak asi nechce být znovu zvolen,“ dodává.

Eurozóna už není podle ekonomky klubem bohatých, je to klub předlužených. „S Chorvatskem jako novým členem to nebude lepší. Ostatně Chorvatsko má mnohem horší rating než my. Chorvatská ekonomika není na euro zralá. Bude to další Itálie,“ je si jistá. Italové prý už pomaličku pošilhávají po vlastní paralelní měně. „Dobře vidí, že euro je výhrou pro Německo, ne však pro ně. Ne však pro nás. Zaplaťpámbu za každý další den s korunou,“ uzavírá ekonomka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Že dlužíme EU? Klaus st. se naštval: „Havlovi muži“ nebudou číst rádi

18:38 Že dlužíme EU? Klaus st. se naštval: „Havlovi muži“ nebudou číst rádi

Bývalý premiér a prezident Václav Klaus se ohradil vůči obsahu časopisu organizace Aspen Institute C…