V realitě je podle Šichtařové věc mnohem složitější. „Nejde o to, kdo euro přijme dřív. Jde o to, kdo na tom vydělá a kdo prodělá,“ dodává a zmiňuje, že v únoru publikovala agentura Reuters závěry studie německého Centra pro evropskou politiku. Němečtí ekonomové ve studii tvrdí, že zavedení eura mělo na různé země různý dopad. Někde se projevilo pozitivně, někde negativně.

Studie prý tvrdí, že na zavedení eura nejvíc vydělalo Německo a Nizozemsko. A kdo naopak nejvíc prodělal? „Itálie. Ital v průměru přišel kumulovaně o neuvěřitelných 74 tisíc euro. A Francouz o 56 tisíc. Ostatně i v tom se shodneme s našimi závěry: Francie do eurozóny nikdy neměla patřit, nemá na to,“ komentuje Šichtařová.

Navíc také studie ukazuje, že výhodnost i nevýhodnost eura se pro tu kterou zemi v čase mění. Například Řecko na euru podle německých ekonomů nejprve vydělávalo, aby následně prodělávalo.

„Nic tedy není tak jednoduché, jak se může zdát na první pohled. O žádný závod národů v přijetí eura nejde. Jde – tedy mělo by jít – o chladnou ekonomickou kalkulaci,“ zdůrazňuje ekonomka. Jenže ekonomiku řídí politici, a ti mají pohled jiný. „Nejspíš si přečetli průzkumy veřejného mínění a podle nich jednají. Podle průzkumu z letošního roku chce zavedení eura 52 % Chorvatů. 40 % je proti. Důvod? Patrně nedostatek informovanosti. Nedostatek pragmatického kalkulu. Přebytek emocí,“ myslí si Šichtařová.