Pavel Poc je stoupencem našeho členství v EU. Unie je podle jeho slov společná cesta. Členství nám dalo ale také prý poznání, že nejsme na světě sami a nejsme největší. „Pokud chceme něco znamenat, musíme být součástí velkého celku,“ řekl s tím, že ne vždy je jednoduché to pochopit a přijmout.
Členství v Evropské unii nám dalo poznání, že bychom se měli starat o své občany a nepodléhat cizím vlivům, navázal na Poce hlasitý kritik EU Ivan David. „Měli bychom se naučit říkat častěji ne a nejen s tím, co přichází. Musíme myslet na vlastní autonomii,“ zdůraznil na úvod David s tím, že je nutné, abychom spolupracovali se všemi zeměmi, které o to mají zájem a chtějí dosáhnout společných cílů. Zmínil například společný boj proti terorismu.
Podle Pavla Svobody jsme se bohužel ještě příliš nesžili s tím, že v EU je to hlavně o kompromisech. „Styl politické kultury v podobě kompromisů nám nejde. Tedy umět věci řešit, aby nebyli vítězové ani poražení,“ míní. V EU podle něj jde o mír a bezpečnost, což považuje za základy její prosperity.
Většina Čechů je podle průzkumu agentury Kantar pro členství v EU. Podle Davida je to však jen otázka, za jak douho dospěje tato většina lidí k poznání, že EU sice slibovala mnoho přínosů, ale v některých oblastech se jedná spíše o ztráty.
Kateřina Konečná říká, že pokud nedojde v EU k reformám do tří let, bude proti setrvání Česka v EU. „Evropská unie reformu potřebuje,“ řekla jasně.
Svoboda z KDU-ČSL zhodnotil, proč třetina Čechů nepovažuje naopak členství v EU za přínosné. Je přesvědčen, že je to způsobeno řadou věcí. „Je to vztah vrcholných domácích politiků k EU. Pokud se podíváte na prezidenty nebo premiéry v posledních desetiletích, tak nemluvili příznivě o EU a ani objektivně,“ uvedl a dodal, že špatná je také informovanost ze strany médií. „Vždyť my tam máme jen tři akreditované novináře, to je na pokrytí EU málo,“ kroutil hlavou s tím, že Německo jich tam má snad osmdesát.
Podobně se vyjádřil k informovanosti z českých médií i Poc. „Kdyby informování o EU byla na české mediální scéně věnována alespoň třetina času, který my teď máme posledních 14 dní, bylo by to úplně jiné,“ myslí si europoslanec a lídr ČSSD do květnových eurovoleb. „Asi jsme měli být urputnější a snažit se v médiích více dostat ke slovu a oslovit větší škálu lidí,“ sypal si popel na hlavu.
Psali jsme:
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
„Evropští poslanci nesedí jen v Bruselu, ale komunikují se svými národními poslanci, byla to KSČM, která vytáhla toto téma na půdu Poslanecké sněmovny, kde se bude řešit v červnu,“ dodala Konečná z KSČM s tím, že ministr zemědělství zcela jistě dorazí také se svým řešením.
Podle Svobody je však dvojí kvalita potravin zčásti i domácí problém. A ukázal na Babiše. „Premiérovy firmy tu distribuují mastné výrobky bez obsahu masa,“ zdůraznil. „Je to evidentně popuzující, je na nás nahlíženo jako na ty, kteří jsou schopni strávit úplně všechno a musejí si to nechat líbit,“ doplnil lídr SPD v eurovolbách a rozezlil se nad tím, že Rakušané mají lepší Coca-colu.
Problém je však daleko širší, zmínil, že výrobci, kteří produkují výrobky, které nemají určenou normu, nejsou ničím vázaní a výrobky nemohou být kontrolovány ve vztahu k nějaké závazné normě. „Často obsahují vlastnosti, které vedou k destrukci těsně po skončení záruční lhůty. Tomu je třeba věnovat daleko větší prostor,“ dodal Svoboda.
O důležitosti tohoto tématu je však Poc přesvědčen. „Jakkoli se nám nelíbí současná podoba legislativy v této věci, tak v každém případě je dnes ten problém součástí legislativy. Budeme čekat na její vylepšení,“ řekl. „Budeme iniciovat hned po volbách kroky, abychom zakázali velkoobchodům a výrobcům geoblokaci a nevymlouvali se výrobci, že si nemohou zakoupit výrobek v kvalitě, která je běžná na německém trhu,“ sdělil Poc s tím, že se to netýká jen potravin pro lidi, ale i krmiv pro psy a dalších. „Tohle je špatně a proti tomu je třeba stále bojovat,“ podotkl.
„Co se týká české cesty, tak se ve Sněmovně chystá návrh zákona o významné tržní síle. Bude velmi důležitý a má vyřešit tento problém. Dnes i když máte stejně kvalitní český a německý jogurt, tak na ten český si jsou supermarkety schopny přirazit 300 procent marže. Někteří poslanci chystají, aby marže na některé výrobky byly omezené, aby mohli preferovat ty české,“ řekla s tím, že potraviny tedy jsou, ale jsou dražší a neprodají se.
Pozornosti neušlo ani sucho, které trápí Česko a je zásadním problémem především v oblasti hospodaření. Svoboda v kontextu s tím upozornil, že dělat rovnítko mezi suchem a globálním oteplováním není přesné. „U nás je dáno vysoušení krajiny neúctou k hodnotám, tradicím a předkům. Narovnáním řek, zasypáváním rybníků a sjednocováním polí za komunistické totality,“ připomněl a dodal, že to je třeba napravit a je třeba z boje proti suchu udělat v Evropském parlamentu prioritu, aby na to bylo dostatečné finanční zabezpečení z EU.
I podle Poce je klíčové přesunout dostatek financí do zmírňujících opatření. „Klimatická změna je velký problém a je na generace, nejde to zastavit, ale je možné zmírňující a adaptační opatření,“ uvedl Poc, podle kterého to bude jedním z hlavních cílů Parlamentu. „Bezprostředně po volbách nás čeká doprojednání nové zemědělské politiky,“ dodal Poc s tím, že právě ta je klíčová.
Dotkli se i biopaliv, u kterých Evropský parlament razantně šlápl na brzdu v okamžiku, kdy se zjistilo, že biopaliva první generace v zásadě jsou pro životní prostředí škodlivá, čehož se Česko příliš nechytilo. „Bohužel Česká republika je jedním z členských států, které raději daly přednost ochraně investic těch, kdo do toho průmyslu investovali, a naši nohu z té brzdy srazili. Je to alibismus a je pravda, že orgány EU jsou mnohem progresivnější a chtěly prosadit racionální změnu,“ okomentoval Poc z ČSSD nelibě přístup České republiky v této věci.
„Neumíme se chovat k půdě, která má být základem v suchu,“ shrnula jasně Konečná a kontrovala Svobodův názor, že je třeba napravovat, co s půdou udělala komunistická totalita. „Vy jste tu měli třicet let, abyste to napravili. Vadí mi, že kritizujete něco, co jste mohli začít měnit, a po třiceti letech jste se probrali,“ kroutila Konečná pohoršeně hlavou. Sucho podle ní z EU nevyřešíme, ale lze odtud pomoci zmíněným opatřením.
Další věc, která se objevuje v programech všech čtyř stran, je potřeba reformovat Evropskou unii ohledně způsobu fungování. Podle Ivana Davida z SPD není Unie reformovatelná, pokud jde o zásadní problémy. Je reformovatelná v dílčích věcech.
Evropští poslanci v Bruselu dlouhá léta hovoří o tom, že je potřeba zjednodušit fungování Evropské komise, třeba tím, že se sníží počet eurokomisařů a posílí se role Rady, tedy jednotlivých států. „Já bych si uměl představit Evropskou komisi redukovanou na polovinu počtu členských států, tak aby se jednou za pět let státy vystřídaly,“ uvedl Svoboda z KDU-ČSL.
„Já se nebudu uchylovat do takového populismu, mně je jedno, kolik komisařů bude,“ nesouhlasil s tímto způsobem Poc a dodal, že pro sociální demokracii reforma EU znamená hlavně zásadní změnu směřování, zásadní změnu politiky a zaměření se na sociální politiku. „I změnu, aby evropský společný trh sloužil spotřebitelům. Dosáhnout toho jde tím, že se změní rozhodování a musejí v tom pomoct voliči,“ podotkl Poc a připomněl, že jejich hlavní motto a úkol je odstraňování nerovností.
V tom nám ale prý pomůže sám stav EU. „Jestliže nerovnosti mezi státy budou narůstat, tak to EU roztrhá na kusy, a to už nechce ani pravice,“ je si jistý Poc. „EU musí více sloužit lidem a méně byznysu. To je dosažitelný cíl,“ věří Poc.
I Konečné je zcela jedno, kolik tam bude sedět eurokomisařů. Problém je podle ní v tom, jaké mají kompetence a pravomoci. „Parlament musí mít legislativní pravomoc a musí mít poslední slovo. Dnes má legislativní slovo Komise, a to je velká chyba, dojíždíme na to. Někdy odcházíme s tím, že jsme udělali něco pozitivního, za půl roku přijde Komise, a to se nestačíte divit. To je normální ostuda,“ řekla Konečná.
Komise byla sestavena jako nezávislý orgán, aby byla motorem evropské integrace, vložil se do diskuse Svoboda. „Není tu pro to, aby byla služkou jen některým aktérům v Evropě. Reformu EU spatřuje v tom, že začne více odpovídat očekávání Evropanů, kteří od ní čekají, že je schopna řešit problémy kontinentálního rozsahu,“ míní s tím, že je hlavně potřeba narovnat pravomoci, finance a instituce.
Na migrační krizi jsme si podle Svobody ukázali, jak to vypadá, když přijde celokontinentální problém. „Pravomoci jsou u členských států a nejsme připraveni takové krizi čelit kolektivně,“ poznamenal.
Z těchto slov Pocovi vstaly chlupy na těle. „To, co řekl o té nezávislosti krásné a úžasné Evropské komise, to není pravda! Kdyby tomu tak bylo, tak bychom v Evropském parlamentu nevytvořil zvláštní výbor pro přezkoumání schvalovacích postupů, co se týká pesticidů,“ namítl Poc. „Vytvořili jsme jej právě proto, že jsme měli pochybnosti, že v rozhodovacích procesech odehrávajících se na Komisi dochází k ovlivňování velkým byznysem,“ doplnil.
„Celou řadu těch otvorů, kde by to mohlo jít, jsme ucpali,“ pokračoval Poc, který ukázal na Svobodu a se smíchem dodal, že má dojem, že celá řada kolegů z evropských lidovců pro tu správu výboru PEST nehlasovala. „Obávám se, že to byli i členové české delegace z EPP,“ dodal.
Padla otázka na Ivana Davida, zda debata kolem brexitu byla impulzem k zamyšlení, zda skutečně pro Česko existuje alternativa mimo EU. „Myslím, že co se děje ve Velké Británii, má být exemplárním příkladem toho, jak by to dopadlo. Na tom se podíleli nejen nezodpovědní britští politici, ale i Evropská komise se podílela na problémech s brexitem,“ míní.
Brexit jako takový je podle Konečné varováním pro celou Evropskou unii a rozhodně ne pouze pro Česko. „Mrzí mě, že v tuto chvíli jsme kvůli tomu dva a půl roku ztratili. Čekala jsem, že poté, co se Britové rozhodli odejít, začne vážná debata o tom, jak se má EU reformovat, teď slyšíme jen výmluvy, protože se řeší brexit,“ řekla s tím, že EU měla pochopit, že se má chovat jinak.
Jedním z hlavních témat je také bezpečnost. Migraci Unie řeší léta, ale nebyla schopna se dohodnout na společném postupu. Svoboda dostal slovo a spustil, že v tomto případě, pokud by byl znovu zvolen do Evropského parlamentu, každopádně by podporoval to, že je potřeba řešit problémy, a ne důsledky. „Snažit se pomoci zdrojovým zemím, odkud migrace pochází,“ uvedl Svoboda, který by v této věci podpořil politiku vlády, jež se právě tímto směrem ubírá.
Opatření by v otázce migrace mělo být hned několik, řekla Konečná, podle které jsou řešením checkpointy. „Znamená to, že mimo území EU v daných státech vytvoří úřad, kam lidé budou moct přijít a požádat, hned tam zjistit, zda to půjde, nebo ne. Nebudou se vydávat na strastiplnou cestu,“ zmínila návratovou politiku, která nám podle jejího názoru velmi chybí.
Díky migrační krizi z roku 2015 Poc věří, že dnes už členské státy mají společnou politiku podstatně efektivnější. „Pro nás je v parlamentu prioritou přizpůsobit evropský rozpočet tomu, aby v něm byly peníze nasměrovány právě na řešení těchto migračních problémů,“ řekl a zmínil posílení vnější hranice. „O Frontexu bude ve druhém pilíři rozhodovat Rada, ale my budeme rozhodovat o tom, zda na to budou peníze,“ řekl.
„Další úloha je vytvořit velmi silný tlak na Komisi a členské státy. Aby Komise vyjednala víc dohod se třetími zeměmi o přijímání těch, kteří neprošli azylovým řízením, a členské státy aby byly aktivnější v realizaci návratové politiky,“ dodal s tím, že nebezpečná je do budoucna klimatická migrace. „Máme nástroje, jako je svěřenecký fond pro Afriku, ty musíme posílit. Musíme zasáhnout přímo v místech a vytvořit preventivní podmínky. Jinak bude to, co jsme zažili v minulých letech, proti strašlivé vlně klimatické migrace jen dětská hra,“ varoval Poc.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
