Soudní dvůr EU v Lucemburku v odůvodnění uvedl, že odepření či odejmutí práva na azyl nemá vliv na nárok na ochranu poskytovanou na základě Ženevské konvence či Listiny základních práv EU. Dokud tedy u azylanta panují důvodné obavy z pronásledování v zemi původu, musí se s ním zacházet jako s uprchlíkem nehledě na to, zda mu bylo postavení uprchlíka formálně přiznáno. Ani azylanti odsouzení za závažnou trestnou činnost proto nemohou být vyhoštěni do zemí, kde by jim hrozilo mučení či nelidské tresty.