Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová šlápla do vosího hnízda. Obrazně. Na veřejnost unikla citlivá informace. Valtonenová odeslala depeši, ve které vyslovila důrazné varování. Tuto depeši získal server Politico.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Podle depeše, kterou zaslalo americké velvyslanectví v Helsinkách do Washingtonu, finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová 19. ledna o této otázce diskutovala s americkými zástupci Jackem Bergmanem (republikán za Michigan) a Sarah Elfrethovou (demokratickou političkou za Maryland), kteří jsou oba členy Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů. Valtonenová zdůraznila finský názor, že Rusko je „dlouhodobou strategickou hrozbou“, a varovala před „slabou“ mírovou dohodou pro Ukrajinu, která by Ukrajině fakticky vzala možnost bránit se další ruské agresi.
Článek 5 je klíčovou klauzulí v paktu NATO, která znamená, že ozbrojený útok na jednoho člena 32členné aliance bude považován za útok na všechny členy. NATO se tohoto článku dovolalo pouze jednou. Konkrétně ho využily Spojené státy poté, co islamističtí teroristé zaútočili 11. září 2001 v New Yorku.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že 47. prezident USA Donald Trump je jediným člověkem, který bude schopen dotáhnout jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou do zdárného konce.
„Od začátku jsme chápali, že mírové rozhovory o ukončení války na Ukrajině budou obtížné. Prezident Trump však zůstává odhodlán ukončit krveprolití. Prezident Donald Trup je jediným vůdcem, který má schopnost dovést Rusko a Ukrajinu do závěrečné fáze jednání,“ uvedl šéf americké diplomacie.
From the start, we understood that peace talks to end the war in Ukraine would be difficult. Yet, President Trump remains committed to ending the bloodshed. @POTUS is the sole leader with the ability to get Russia and Ukraine through the final phase of negotiations. pic.twitter.com/smVmHFUdyz
— U.S. Mission to NATO (@USNATO) February 4, 2026
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
„Cílem Finska je zajistit, aby Ukrajina obdržela co nejsilnější bezpečnostní opatření a záruky na podporu udržitelného a trvalého míru,“ uvedl úředník, kterému byla udělena anonymita, aby mohl hovořit o citlivých politických záležitostech.
A z dlouhodobého hlediska prý Finové podporují členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
Server Politico také napsal, že mezi členskými státy NATO narůstá nervozita z toho, co se bude dít po válce na Ukrajině. Jak by se různé závazky vůči Ukrajině mohly projevit, až zase bude zle. Finové podle všeho nechtějí zažít situaci, kdy by Ukrajina slyšela z různých úst různé sliby, které by se však v případě dalšího ruského útoku nenaplnily.
„Neměli bychom být naivní a domnívat se, že se (Rusko) změní, zvláště pokud budou sankce (zrušeny),“ zaznělo také varování z finského ministerstva zahraničí.
Představitelé NATO se oficiálně odmítli k finským obavám vyjádřit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Měla by se podle vašeho názoru Ukrajina stát součástí NATO?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
saruman
