Prezident Hollande a německá kancléřka Merkelová včera navštívili Kyjev, aby představili svůj nový návrh na řešení ukrajinské krize. „Cílem naší cesty do Kyjeva je najít takové znění mírové dohody, které by bylo přijatelné pro všechny strany,“ avizoval Hollande na tiskové konferenci v Paříží před cestou do Kyjeva. Podle amerického deníku New York Times Hollande a Merkelová jednali s ukrajinským prezidentem více než pět hodin. Porošenkova administrativa následně pouze stroze oznámila, že spolu političtí vůdci jednali o způsobu, jak dosáhnout klidu zbraní. Merkelová s Hollandem dnes pokračují do Moskvy, kde by se měli setkat přímo s Putinem. Paralelně s tímto setkáním bude také jednat americký viceprezident Joe Biden s evropskými politickými lídry v Bruselu.
Hollande zároveň opět zopakoval, že Francie neuvažuje o vyzbrojení Ukrajiny a ani se nehodlá prostřednictvím svých vojáků účastnit válečného konfliktu v zemi. „Francie se hodlá za každou cenu vyhnout válce. Naším hlavním záměrem je samozřejmě pomoci ukončit ukrajinský konflikt politickými a diplomatickými prostředky,“ poznamenal francouzský prezident, který se podle světových agentur na tiskové konferenci v Paříži rovněž vyjádřil k případnému členství ve strukturách NATO. „Považuji za nežádoucí, aby Ukrajina vstupovala do NATO. Francie něčemu podobnému rozhodně není nakloněna. Myslím, že je férové, abych to tady takto otevřeně dal najevo,“ řekl Hollande.
Za diplomatickými aktivitami svých evropských partnerů však nezaostávají ani Spojené státy. S Porošenkem ostatně jednal americký ministr zahraničí John Kerry několik hodin před návštěvou Hollanda a Merkelové. „Ruská federace by měla svoji touhu po ukončení krize mírovou cestou prokázat vedle slov také činy. Je třeba podniknout konkrétní kroky ke splnění mírových dohod podepsaných v Minsku,“ prohlásil Kerry podle agentury Ukrinform na tiskové konference po skončení jednání s ukrajinským prezidentem. Kerry vyzval Moskvu, aby přestala vojensky podporovat separatisty a zasedla k jednacímu stolu. Prozradil také, že mu Porošenko přislíbil schválení zákona o zvláštním postavení Donbasu v rámci Ukrajiny.
Kerry na včerejší tiskové konferenci v Kyjevě podle agentury Ukrinform dále zmínil, že Spojené státy, Evropa ani ukrajinský prezident si nepřejí válečný konflikt s Ruskem. „S panem prezidentem jsme dnes hovořili o největší hrozbě, které Ukrajina nyní čelí. Tou je skutečnost, že Rusko stále pokračuje ve svých agresivních akcích na východě země. My samozřejmě nechceme začínat válku s Ruskem, ale zároveň nemůžeme přivírat oči nad tím, že ruské tanky neustále překračují hranice s Ukrajinou. Ani nemůžeme jen tak mávnout rukou nad skutečností, že ruští vojáci přecházejí společné hranice, aby bojovali bok po boku separatistů,“ prohlásil Kerry.
Vedle Evropské unie podporuje zvýšení diplomatického úsilí amerických i evropských politiků také NATO. V tomto duchu se také včera při jednání ministrů obrany členských států Severoatlantické aliance vyjádřil její generální tajemník Jens Stoltenberg. „Jednoznačně toto úsilí podporujeme. Už jenom proto, že situace na východě Ukrajiny se den ode dne zhoršuje,“ cituje Ukrinform Stoltenberga. Zároveň generální tajemník NATO obvinil separatisty podporované Ruskem z toho, že se snaží rozšířit jimi ovládané území o další regiony. „Dochází tam skutečně k prudké eskalaci konfliktu. Separatisté se navíc snaží získat pod svoji kontrolu další území. Mají v tom plnou podporu Moskvy, která jím posílá zbraně a vojáky,“ řekl Stoltenberg.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
