V pořadu bylo zmíněno, že ministryně se nezúčastnila videokonferencí, na kterých se jedná o finanční podpoře pro koronavirem zasažené státy. Jako první důkaz neschopnosti se domluvit ve světovém jazyce posloužilo interview s americkou stanicí CNBC, kde se Schillerová po položení otázky zakoktala a nakonec pravila anglicky: „Uvidíme. Já nevím.“ Dále v pořadu zaznělo, že projevy ministryně financí před evropskými kolegy vypadají „značně nejistě“ a její výslovnost působí, že její slova mohou být zaměněna za jiná.
„Alena Schillerová působí, jako kdyby četla text foneticky z papíru, a bavíte-li se s jejím okolím, tak vám ti lidé řeknou, že ano, že se musí učit ten text, nechat si vysvětlit výslovnost jednotlivých slovíček,“ informoval v pořadu redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska, který celou aféru svým článkem odstartoval.
Překladatel Michael Havas vysvětloval, že když čte Schillerová foneticky z papíru, který ostatní nevidí, tak tomu ostatní nemohou rozumět, zvláště když i to, co je na papíře napsané, není v perfektní angličtině.
Byli zmíněni i další politici, kteří mají s angličtinou problémy, např. bývalý premiér Bohuslav Sobotka, kterého si kvůli tomu Andrej Babiš dobíral, nebo ze současné vlády Lubomír Metnar. Miroslav Kalousek zmíněn nebyl. „Angličtina je přitom na evropské úrovni důležitá,“ mínila redaktorka pořadu a zahraničněpolitický analytik ČRo Filip Nerad k tomu dodával, že nejen při jednáních v sálech, ale hlavně v kuloárech a v zákulisí.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Ze sedmi videokonferencí ministrů financí Evropské unie se Alena Schillerová prý účastnila jen té první. Přitom se na nich jedná o údajně až biliony korun.
I ve 168 hodinách se pokusili s Alenou Schillerovou vést rozhovor v angličtině, ministryně ovšem jen pozdravila a řekla, že nemá čas. Od anglicky hovořícího dramatika pršely otázky, ministryně je však ignorovala a rázovala z Malostranského náměstí zpět na ministerstvo. Její asistent štábu 168 vysvětloval, že je slušností, aby se rozhovory domlouvaly přes tiskové oddělení Ministerstva financí. A když ministryně dorazila na ministerstvo, čekal ji podobný pokus z dílny CNN Prima News.
„Pane redaktore, ono je velice těžké najít dobré ministry. Paní ministryně je pracovitá, rozumí své problematice, skutečně velmi pracovitá, má tah na branku, a xkrát jsem vám řekl, že ti ministři nerostou na stromech. Je těžké sehnat ministra. Nobody’s perfect,“ bránil svou ministryni premiér Andrej Babiš.
K „fetišizaci“ angličtiny si řekl své i ústavní právník Pavel Hasenkopf, který schopnosti v angličtině rozdělil na pět úrovní.
„Umět cizí jazyk obecně lze členit na (minimálně) pět dovedností – řazeno od nejméně obtížné k nejobtížnější:
- umět číst,
- umět psát,
- umět mluvit,
- umět poslouchat,
- umět v daném jazyce myslet.
Každou můžete dělit na běžný jazyk (říct si o sklenici vody) a odborný jazyk (vysvětlit rozdíly mezi žalobou a obžalobou v českém právu někomu z oblasti common law...)“
Dále dodal, že on se angličtině spíš vyhýbá. „Nikdy mi neseděla, ne že by byla moc těžká, ale že je moc primitivní – nedá se s ní totiž tak krásně pohrát jako s češtinou, už jen ten pitomý pevný slovosled ... důkaz: Kantůrkův překlad Zeměplochy, jednoznačně lepší než Pratchettův originál. Jediné, co bych jí připsal k dobru, je těch 12 časů a určité členy ... tedy přesně to, co běžný konzument angličtiny kupuje si hamburger, žvaně o počasí či se ptaje na cestu, neocení. Angličtina mému myšlení prostě nestačí, nutí mne říkat věci primitivněji, než bych je řekl česky...“
Spisovatel, autor monografie Olgy Havlové Pavel Kosatík měl jasno o tom, proč ministryně utekla před dvěma štáby. „Ale to, že ta Schillerová před novinářkou okamžitě utekla, přece vypovídá o tom, jak jsou oni ve skutečnosti slabí. Nebo jde tomu rozumět jinak? Mohla tam taky zůstat stát a něco aspoň zkusit. Nebo začít česky kázat, nebo zkusit sprďáka, cokoli. Ale ona utekla. Oni vědí, kým ve skutečnosti jsou, a všecko to celou tu dobu hrají jen a jen na té naší vlastní blbosti,“ mínil.
Komentátor Petr Honzejk připomenul, že Andrej Babiš vyčítal expremiéru za ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, že se nedomluví s evropskými lídry přímo, a schopnost komunikace ve stylu „všechno řešíme přímo a hned“ vydával za hlavní přednost celého svého politického projektu.
„Takže až zase bude Andrej Babiš říkat, jak neskonale kompetentnější je jeho vláda než ty předcházející, můžeme si vzpomenout na jeho ministryni financí prchající před mikrofonem po schodech svého úřadu. A dát si k tomu soutěž, kdo se dokáže příběhu pana premiéra o dokonalých expertech, které přivedl do klíčových úřadů, nesmát příliš nahlas,“ napsal.
V komentáři na serveru iHned mínil, že od CNN Prima se jednalo o „poťouchlost“, ale za ostudu si prý ministryně může sama. „Poté, co HN přinesly informaci, že mimo jiné kvůli chabé angličtině ignoruje důležité videokonference v rámci EU, mohla jednoduše říci: Je pravda, že moje angličtina není nejlepší, ale snažím se, aby to pozici Česka podkopávalo co nejméně. A bylo by to. Nikdo by ji nezkoušel, spíš by zasloužila ocenění za férový a sebekritický přístup. Jenže paní ministryně se rozhodla útočit, jak je pravděpodobně z mediálních školení naučená, a obvinila HN, které s informací přišly, ze lži. A tak se nemůže divit, že dopadla tak, jak dopadla. Tedy přímo na ústa.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
