Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že Česká republika nechce, na rozdíl třeba od Polska, na svém území v souvislosti s plány NATO na posílení bezpečnosti v členských státech jednotky NATO. Od premiéra a poslanců sklidil vlnu kritiky. Co si o tom myslíte?

Já se musím pana ministra trochu zastat. Když se mluvilo o umístění radaru v České republice, i když to byl radar americký, byl to radar spojence, který je součástí NATO, tak hodně hlasů z různých politických stran hovořilo, že to nejde proto, že naši lidé jsou frustrováni ještě z okupace 1968. Tehdy se tento argument proti radaru používal zcela běžně.

Takže když to ministr obrany řekl, určitě to nemyslel zle, musím se ho zastat. Pokud jde o umístění nějakých vojsk NATO, Česká republika se už při vstupu do Severoatlantické aliance zavázala, že v případě nutnosti, nějakého válečného konfliktu, který by vyžadoval nějaké základny na našem území, poskytne vojskům NATO podporu jako hostitelský národ, zejména letectvu, proto se také připravovaly letecké základny jako možné základny pro letectvo NATO. A Aliance na ně přispívala i finančními prostředky. Takže účast vojsk NATO v České republice možná je. A my spojenecké závazky určitě plnit budeme.

Nepřekvapilo vás, že se do ministra obrany za ANO pustil i premiér Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, strany, která se v minulosti ostře postavila proti americkému radaru a s tím související přítomností amerických vojáků v České republice?

Ono to tak úplně pravda není, že ČSSD byla proti radaru. Možné umístění radaru v České republice začala řešit sociální demokracie. Myslím si, že to pak došlo až do fáze, kdy byl premiérem Jiří Paroubek a ten s tím ze začátku také souhlasil.