Komise chce prostřednictvím soudu dát najevo, že povinnosti vyplývající z unijního práva musí členské země dodržovat. Žalované státy tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť na rozdíl od jiných případů nemůže zajistit nápravu. Program přerozdělování, který nepřinesl očekávané výsledky, už totiž skončil.

Unijní státy se na něm shodly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice žalovaných zemí spolu se Slovenskem od začátku proti povinnému systému protestovala a program skončil po dvou letech v září 2017. Bratislava se žalobě, kterou komise podala loni v lednu, vyhnula tím, že přijala nevelkou skupinu uprchlíků.

Zbylé tři visegrádské země tvrdí, že k neplnění pravidel měly závažné důvody, zejména udržení pořádku a bezpečnosti. Připomínají také, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.

Psali jsme:

Již brzy u nás? Takto v Německu funguje „strpění cizinců“, kvůli kterému Hamáček vykřikoval ve sněmovně o ruských dezinformacích

Pro případ nové migrační vlny chystá Ministerstvo vnitra zrychlené azylové řízení

Salvini výbušně: Merkelová, Macrone! Vy nám nevládnete. Jen kretén si může myslet

Majerová si přivedla do sněmovny odborníka a spustila kanonádu na Hamáčkovu novelu: Dáme signál migrantům, že tu mohou páchat cokoliv a nevyhostíme je

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.