Heisbourg svůj názor ohledně potřeby zrušení společné evropské měny obhajoval například tím, že v USA se stal dolar společnou měnou teprve osmdesát let po přijetí federální ústavy. „V Evropě se postupovalo obráceně,“ podotkl s tím, že s návrhem zrušit euro přišel teď právě proto, že už nejsme v bezprostřední krizi.
Euro je pro italský průmysl příliš silné
„Kdyby před dvěma, třemi lety vypadlo z eurozóny Řecko, Španělsko, mělo to potenciál zničit celou EU,“ vysvětlil s tím, že eurozóna se zítra nebo pozítří nerozpadne, ani za dva nebo tři roky ne. „A to je příhodná chvíle konstrukt eura v klidu opustit.“
Naznačil, že opuštění eura by pomohlo například Itálii: „Itálie je zajímavá tím, že provozuje mnohem přísnější rozpočtovou politiku než například Francie, ale pro italský průmysl je přesto euro příliš silné. A dnes tam potkáváte lidi, kteří přemýšlejí o návratu před euro do 90. let,“ uvedl. Dalším argumentem je podle něj to, že HDP eurozóny jako celku se nevrátilo na úroveň před krizí. „To je neuvěřitelné, ztratili jsme sedm let. Jediní, komu se to podařilo, jsou Německo a Rakousko. Dvě země z osmnácti.“
Putin ztrátu Ukrajiny vyhodnotil jako strategický zvrat vyžadující změnu ruské politiky
Heisbourg také promluvil o tom, jak při své návštěvě Moskvy s přáteli hovořili s tamními ekonomy, stratégy, politickými poradci. „Viděli jsme se s lidmi od Putina i s jeho protivníky, byly to tři dny vyplněné vážnými hovory,“ uvedl s tím, že všichni, s kým mluvili, se shodovali v analýze toho, co se děje. „Události v Kyjevě 21. února a pád Janukovyče považují za konec postsovětské éry, toho, čemu jsme říkali Evropa po studené válce. Z ruského pohledu je možná to, co se stalo na Ukrajině, dokonce důležitější než rozpad SSSR,“ poznamenal s tím, že Putin si zřejmě ztrátu Ukrajiny vyhodnotil jako strategický zvrat takového stupně, že si to říká o naprostou změnu ruské zahraniční a bezpečnostní politiky.
Odtržení Krymu od Ukrajiny by prý ještě bylo normální. Podobně totiž Rusko postupovalo v případě Podněstří či Abcházie i v dobách před nástupem Putina k moci. „Ale anexí, přivtělením Krymu k Rusku, Moskva vypověděla zásadu nedotknutelnosti hranic, předpoklad, že v Evropě jedna země nebude anektovat část druhé.“
Na rozdíl od západních politiků Putin na tiskovkách říká, co si myslí
Putin také přinesl do mezinárodních vztahů nový moment. Jeho projevy během posledních tří let prý byly až demonstrativně upřímné a poctivé. „On pravděpodobně myslí vážně i to, co říká na tiskovkách – na rozdíl od západních politiků. My na Západě jsme vždycky předpokládali, že když má Putin projev, mluví pro galerii, ale on to všechno myslel vážně.“
Podle Heisbourga vládci Kremlu vzdali představu, že by mohli mít v Kyjevě s nimi kooperující silnou centrální vládu. „Investice do Janukovyče a svým způsobem i do Tymošenko nefungovaly, jak měly. Místo toho chce Putin rozkouskovat zemi na 26, 27 kantonů jen volně závislých na Kyjevu,“ uvedl s tím, že Putinovi poradci to jemu a jeho přátelům jasně přiznali. „Vůbec nic neskrývali. Tihle lidé nepřemýšlejí v kategorii velkých zeměpisných celků: západní Ukrajina, střední, jižní Ukrajina… Ale: region Doněck, region Charkov, region Černigov, region Lvov,“ konstatoval s tím, že pokud by západní Ukrajina byla ustavena jako region, mohla by nakonec aspoň západní Ukrajina jít do EU, ne-li do NATO. „Ale Putin nechce dovolit ani tohle! Putin chce Ukrajinu rozdrobenou na kousíčky a hospodářsky závislou na Rusku,“ poznamenal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
