V pátek tomu bude přesně 25 let, co byla v bývalém Sovětském svazu vytvořena Vládní komise pro mimořádný stav, v rámci které vůdčí osobnosti SSSR vystoupily proti reformám prováděným tehdejším generálním tajemníkem Gorbačovem.

„V první řadě bych rád poznamenal, že jsem nikdy neměnil svoji verzi toho, co se tehdy stalo. V srpnu roku 1991, poté co mě izolovali, jsem napsal zprávu, ve kterém jsem pučisty odsoudil. Později, když jsem dával rozhovory různým médiím, jsem také mluvil jen pravdu a neměl jsem svoji verzi podle toho, jak se mi to hodilo, na rozdíl od členů komise,“ uvedl Gorbačov pro ruský TASS.

„To hlavní, co je třeba nezapomenout, je, že se jednalo o protiústavní akci, tajnou dohodu. To dokazuje i obžaloba donesená Generální prokuraturou k soudu, která usoudila, že v ten den byl ‚proveden pokus o vládní převrat‘,“ uvedl bývalý generální tajemník ÚV KSSS.

Soud podle Gorbačova nakonec nedostal možnost vynést rozsudek. „Po říjnových událostech v roce 1993 vytvořená Státní duma přijala jednomyslné rozhodnutí o ukončení soudního řízení a členům komise udělila amnestii,“ uvedl sovětský politik.

„Je třeba si uvědomit, na jakém pozadí se ten převrat odehrával. Situace v zemi se v té době již celkem stabilizovala. K podpisu byl připraven projekt Svazové dohody. Byl vytvořen protikrizový ekonomický program, který byly připraveny respektovat i pobaltské státy. Navíc bylo již známé i datum sjezdu strany, na kterém mělo dojít k rozdělení na sociální demokraty a tradiční komunisty.

Samozřejmě, že před námi tehdy bylo i mnoho těžkostí, ale jsem si docela jist, že to ani zdaleka nemuselo být tak kritické, jako to bylo po tom převratu, kdy si národ musel projít šokovou terapií,“ uvedl Gorbačov.

„Lidé se mě často ptají na to, jakým způsobem by se země rozvíjela, kdyby k převratu nedošlo?“ zmínil.

„Domnívám se, že 20. srpna by většina sovětských republik podepsala dohodu, která jim dávala skutečně mnoho možností, posilovala jejich suverenitu a demokracii. S ostatními zeměmi by se i nadále jednalo. Je možné, že by na konci došlo k vytvoření jakéhosi ‚rozvrstveného‘ svazu.

Každopádně dohodu o ekonomické spolupráci bylo docela jistě možné podepsat i s pobaltskými státy. Se všemi ostatními mohla být zas podepsána dohoda o společné armádě, samozřejmě s ohledem na národnostní rozdíly,“ míní Gorbačov.

Všechno bylo ovšem zmařeno převratem. Jaké si z toho vzít ponaučení?

„V první řadě je vždy třeba snažit se zabránit jakýmkoli tajným dohodám, převratům a obecně pokusům o vychýlení země z její normální trajektorie historického vývoje. Takové pokusy mají vždy katastrofální následky. V jakékoli situaci je nezbytné usilovat o zachování ústavního a demokratického rámce,“ míní bývalý politik.