Hamáček: EU chce pomáhat Afgháncům v regionu, ne je brát do Evropy

1.9.2021 6:30 dop.

Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě. Podle českého ministra vnitra Jana Hamáčka se na tom shodla většina unijních ministrů odpovědných za problematiku migrace.

Hamáček: EU chce pomáhat Afgháncům v regionu, ne je brát do Evropy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda vlády Jan Hamáček

Evropský blok by podle ministrů na pomoc státům v oblasti chtěl vyčlenit mimořádnou částku, o jejíž výši podle Hamáčka ministři nejednali. Podle informací listu Financial Times chystá Brusel pro afghánské sousedy 600 milionů eur (15 miliard korun). Eurokomisařka Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a pomohly nejzranitelnějším skupinám Afghánců. Ministři vnitra se ve společném prohlášení k žádným konkrétním krokům nezavázali.

Ministři se mimořádně sešli ve snaze zabránit opakování uprchlické krize, během níž mířily v roce 2015 do nepřipravené Evropy statisíce zejména syrských běženců. Organizace spojených národů odhaduje, že v důsledku nástupu Tálibánu k moci po odchodu spojeneckých vojáků by nyní mohlo z Afghánistánu prchnout přes půl milionu lidí. Velká část zemí EU dává najevo, že chce předejít jejich cestám do Evropy, což kritizují humanitární organizace.

„Migrace do Evropy není řešením, na tom jsme se všichni shodli. Současně jsme ochotni a připraveni pomáhat v místě toho problému," řekl po jednání českým novinářům v Bruselu Hamáček. Spolu s kolegy z Rakouska a Dánska vzkázal Afgháncům, že jim Evropa pomůže, pokud zůstanou v regionu.

Naproti tomu například lucemburský ministr Jean Asselborn vyzýval k tomu, aby se unijní země ujaly části lidí, kterým hrozí pronásledování novým islamistickým režimem. Podle komisařky Johanssonové by členské země mohly například nabídnout azyl ženám, soudcům, humanitárním pracovníkům či novinářům, pro něž může být Tálibán zásadní hrozbou.

„Musíme ale jednat nyní a nečekat, až na našich vnějších hranicích uvidíme nový příliv lidí," prohlásila před jednáním komisařka pro vnitřní záležitosti.

Ministři se přes rozdílné názory shodli na společném prohlášení, v němž si členské státy vytyčily cíl „společnou snahou předejít opakování nekontrolované masové migrace". EU by také chtěla „předejít podněcování ilegální migrace", kvůli čemuž nechtěli ministři po jednání hovořit o žádných konkrétních počtech uprchlíků, kteří by případně mohli v jejich zemích získat azyl.

Kromě posílení podpory zemí sousedících s Afghánistánem a tranzitních států chce také EU podle dokumentu navýšit humanitární pomoc mířící přímo do země ovládané Tálibánem. Evropská komise v současnosti připravuje zvýšení objemu této pomoci z 50 milionů eur na více než čtyřnásobek.

Unie se od zmíněné migrační vlny před šesti lety zatím marně snaží reformovat svůj nefunkční migrační a azylový systém, jednání o loňském návrhu komise se však kvůli zásadně rozdílnému přístupu členských zemí prakticky nepohnula z místa. Pokud by tedy do Evropy zamířilo větší množství lidí, hrozilo by patrně nové zahlcení států na jejích hranicích.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v této souvislosti nedávno vyzvala země, které se podílely na misi NATO v Afghánistánu, aby přijaly část tamních uprchlíků. Podle Hamáčka jejich ministři většinou hovořili o tom, že země evakuovaly pouze lidi, kteří pro ně pracovali a o další se postarat nehodlají.

„Každý stát dělá, co může, a těch našich skoro 200 lidí je myslím velmi solidní číslo," řekl český ministr v narážce na afghánské spolupracovníky české armády evakuované v posledních týdnech do ČR.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: čtk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Připouštíte, že policie někdy selže

V poslední době je to bohužel čím dál častější jev. Vy za ním vidíte generační obměnu. Co ale třeba vyčerpanost policistů? Podle mě jich máme málo. Není třeba vyřešit i toto? A co třeba jejich financování?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Nejhorší vláda v našich dějinách.“ Klaus ví, co přijde

13:21 „Nejhorší vláda v našich dějinách.“ Klaus ví, co přijde

„Česká republika není samostatná a žije pouze v limitované svrchovanosti,“ vyjádřil se v rozhovoru s…