Hamás odmítá izraelskou podmínku pro příměří, žádost o odzbrojení

07.08.2014 10:02

Palestinské radikální hnutí Hamás se odmítá zabývat izraelskou podmínkou pro příměří, jíž je odzbrojení palestinských radikálních organizací. Člen palestinské delegace, která nyní vyjednává o příměří v Egyptě, Izzat Rášik, sdělil, že Hamás o tomto izraelském požadavku nechce slyšet. Egypťané, kteří vyjednávaní zprostředkovávají, varovali před zablokováním rozhovorů, pokud obě strany neustoupí ze svých pozic. Podle amerického exprezidenta Jamese Cartera by Izrael měl uznat Hamás jako politického partnera.

Hamás odmítá izraelskou podmínku pro příměří, žádost o odzbrojení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Střelné zbraně

Z Izraele ve středu přišla zpráva, že se v Egyptě rýsuje dohoda o prodloužení třídenního příměří, které je v platnosti nyní. Podle původní dohody by mělo skončit v pátek v 7:00 SELČ, ale podle izraelských zdrojů by mohlo být prodlouženo až do pondělního rána. Zástupci Hamásu to však popřeli a pohrozili dokonce obnovou útoků od pátečního rána, pokud jejich požadavky nebudou splněny. Hamás chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta.

Konflikt v Pásmu Gazy začal 8. července a vyžádal si na palestinské straně přes 1800 obětí, na izraelské téměř 70. Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová zdůraznili, že konflikt lze vyřešit jedině uznáním Hamásu jako politického partnera. Hamás je v Izraeli a některých západních zemích řazen k teroristickým organizacím. Izrael s ním nevyjednává přímo, ale jenom přes prostředníky.

K válce prý vedla neústupnost Izraele

Carter a Robinsonová v článku vydaném na webové stránce Foreign Policy připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli. K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamás. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil „slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír".

Hamás podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v Pásmu bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah. „Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v Pásmu začal vládnout nový kabinet," napsali Carter a Robinsonová. Požadují ukončení sedmileté blokády Pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů.

Ke konfliktu přerušenému nyní příměřím napsali, že Izrael neměl „žádné právní odůvodnění" pro shazování bomb na rozsáhlá území v Gaze a na cílení střel na tisíce domů, na školy a nemocnice.

Carter dostal v roce 2002 Nobelovu cenu za mír za své úsilí o mírové řešení konfliktů. V roce 1978 zorganizoval campdavidská jednání, která vedla o rok později k izraelsko-egyptské mírové dohodě, tedy první mírové smlouvě mezi Izraelem a arabskou zemí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…