Každý nepromyšlený zákaz následuje černý trh s bohatou nabídkou nelegálního hraní. Zatím tedy spíše chaos než rozumná pravidla jak řídit a regulovat hazard.
Ministerstvo financí již dříve odložilo účinnost dlouho očekávaného zákona o hazardních hrách, místo něj je nyní ve hře novela poslance Jana Volného (ANO), která neřeší nic jiného než zvýšení sazby odvodu z loterií o pět procentních bodů na 25 procent a zdvojnásobení denního místního poplatku za každý hrací přístroj a zařízení na 110 korun. Sněmovna by zákon měla projednat v prvním čtení již na současné v úterý zahájené schůzi Parlamentu. Pokud se k němu poslanci v náročném programu dostanou.
Projednávání to nebude jednoduché. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL sice podle vyjádření vlády jednotně podpoří v úvodním sněmovním kole návrh Jana Volného, podle jiných dostupných zdrojů je ale jednota koalice spíše zbožným přáním než skutečností. Už v neutrálním vyjádřením vlády k zákonu je kromě jiných výhrad například obsažena kritika absence řešení prevence proti gamblerství, a to z části zisku plynoucího z hazardu.
„Záměrem novely je pouze narychlo zdanit domácí tuzemské provozovatele, zatímco nelegální internetoví hráči nadále unikají a dostávají s odkladem celého zákona daňové prázdniny. Novela tak je pouhým bičem na poctivé české firmy, které řádně dodržují legislativu,“ uvedl Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS. Změnu procentuálního rozložení loterijní daně ostře odsoudil také místopředseda Poslanecké sněmovny, Jan Bartošek, když uvedl: Celá problematika se změnila pouze na úpravu daní a novela je naprosto nekoncepční. Je zcela zásadní, aby část prostředků, které plynou z hazardu, byly nasměrovány do oblasti prevence, což novela neřeší. Navíc v žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby se obcím braly peníze ve prospěch státu. To je nepřijatelné.“
„Co se týká odvodů obcím – rozhodně bychom byli rádi, kdyby byl zachován stávající stav a je to logické. Obce by měly mít dostatek finančních prostředků, které mohou využívat jak na prevenci sociopatologických jevů, tak například k podpoře neziskového sektoru či dalších projektů,“ doplňuje Petr Vrzáň, prezident SPELOS.
Součástí patnáctistránkového návrhu novely zákona je citace ze studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice od Psychiatrického centra Praha při Třetí lékařské fakultě UK. Bez bližšího vysvětlení se zde operuje se zajímavými čísly. Výsledky analýzy prý ukázaly, že společenské náklady na hazardní hraní v roce 2012 činily 14,2 až 16,1 miliardy korun. Společenské náklady na jednoho problémového hráče jsou prý kolem 23 000 korun ročně a náklady na jednoho patologického hráče odpovídají 307 061 až 325 740 korunám ročně. Kritici této studie se především diví, že ekonomické dopady vypočítávali lékaři a ne ekonomové.
Co takhle spočítat, jak nákladná je léčba alkoholiků, narkomanů a nebo kolik by stála léčba agresivních řidičů, kteří jsou za své přestupky opakovaně trestáni?
„Tato studie (za čtvrt milionu korun) původně měla být zadána tak, aby mapovala náklady i výnosy z hazardu, což se nestalo. Materiál, na který se odkazuje nový návrh zákona, výnosy zcela účelově opomíjí s vysvětlením, že tuto oblast nedokáže objektivně analyzovat,“ uvedl Petr Vrzáň, prezident sdružení provozovatelů loterií SPELOS.
Ať už novela v Parlamentu projde a nebo ne, situaci v oblasti herního byznysu určitě nevyřeší. Každý den se objevují nové nelegální herny, soukromé hráčské kluby, kvízomaty a další zařízení, která obcházejí současný loterijní zákon a obcházet jej budou i po přijetí nic neřešící novely.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jm
