Češi často mluví o tom, že se mají hůře než za socialismu. Není práce, stát se o ně nestará, nemají žádné jistoty. Jak se k těmto názorům stavíte Vy?

Lidská paměť je velmi krátká. Nevím, kdo z lidí se může mít hůř než za socialismu. Pokud lidé pracují, měli by si vydělat na to, aby se měli lépe, pokud jsou nezaměstnaní, stát by jim měl pomoci práci najít a zajistit jim životně důležité minimum. Pokud jsou v důchodu, měli by mít podmínky pro důstojné a spokojené stáří. Ovšem vše to závisí na ekonomicklé situaci státu. Nyní máme svobodu rozhodování, můžeme svobodně vycestovat, pohybovat se, vydělávat si, to jsou velké devizy. Svoboda je to nejdůležitější, co člověk má.

Více rozhovorů ZDE

Mnoho lidí si stěžuje, že jsou v hmotné nouzi a stát jim hází klacky pod nohy. Souhlasíte s tím, že by se stát měl víc angažovat v péči o nezaměstnané a lidi v nelehké životní situaci?

Pokud se někdo dostal do hmotné nouze, mohl se do ní dostat stejně za socialismu jako teď. Hmotnou nouzi nelze svádět na režim, stát není zabezpečovací zařízení. Lidé se musí postarat sami o sebe, nemohou stát s napřaženou rukou a čekat, co jim stát dá, musí se snažit. Stát by jim měl jen nabídnout pomoc. Bojím se ale toho, k čemu obecně směřuje naše společnost, k velkému omezování osobních svobod. Stát chce vše svázat do určitých pravidel a regulí. A spoustě lidí to vyhovuje a volají po tom. S tímhle když se začne, tak se neví, kdy a kde skončit.