Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

20.05.2018 14:33 | Zprávy

autor: čtk

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru s ČTK Dagmar Hájková z MÚA.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Foto: wikipedia
Popisek: Demonstrace na Václavském náměstí 28. 10. 1918.

Šestice historiků se pro informace vypravila do knihoven a archivů v regionech a na Slovensko. Snažili se zmapovat, jak se měnily oslavy státních svátků. Podle Hájkové vypovídají svátky hodně o společnosti, politické atmosféře i napětí mezi menšinami. Je to vidět už na samotném datu 28. října, kdy se připomíná vznik samostatného Československa. Letos od jeho založení uplyne 100 let. Ve skutečnosti ale není toto datum tak jednoznačné.

Slováci o vyhlášení státu 28. října 1918 ještě nevěděli a důležitější je pro ně až přijetí Martinské deklarace 30. října. Komunisté si už za první republiky raději připomínali 14. říjen, což byl den generální stávky. Byla někdy chápaná jako počátek samostatnosti. A Němci nebo Maďaři 28. říjen nikdy slavit nechtěli. „Na 28. říjnu se ukazuje komplikovanost multinacionálního státu. Je přirozené, že Němci a Maďaři tento svátek dlouho neslavili, neuměli se srovnat s proměnou své role,“ řekla historička.

Od roku 1925 bylo slavení 28. října vymahatelné, vstoupil totiž v platnost zákon, který uzákonil „státotvorné“ svátky. Kromě vzniku státu to byl První máj a dny spojené s Janem Husem, Cyrilem a Metodějem a svatým Václavem. Největší oslavy vzniku Československa se konaly v roce 1928, podle Hájkové to byla velká přehlídka úspěchů státu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

Československo , první republika , Hájková , 1918 , Masarykův ústav , Archiv Akademie věd ČR , Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Finance

Co přesně se po praktické stránce změní, když projde návrh vlády a MF bude mít větší vliv na rozpočty nezávislých institucí? Já nevím, ale pokud jde o peníze, které těmto institucím dává stát, proč by na přidělování financí neměl mít vlil? Kdo by ho pak měl mít. Teda pokud jde o peníze státu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: