Na vztahy mezi českým a německým národem mají historik a europoslanec Miloslav Ransdorf a spisovatel Tomáš Krystlík, který se také zabývá dějinami, velmi rozdílné názory. Krystlík aktuálně reagoval na vyjádření europoslance na profilu ParlamentníchListů.cz s názvem „Poslušně hlásím, že jsem opět zde“ s podtitulem „Tomáš Krystlík a jeho jediné téma“. Zamýšlí se například nad Ransdorfovým tvrzením o „několikasetletém germanizačním úsilí habsburské monarchie“. V reakci s odvoláním na výrok českého historika Miroslava Hrocha také zmiňuje: „Lze s jistotou předpokládat, že děti vychovávané v českém jazyce zcela nedostačujícím potřebám doby si tím nesly s sebou do dospělosti vzdělanostní deficit, který se vyrovnal teprve dokonalým zvládnutím němčiny.“

Krystlík: Přejímáte nekriticky žvásty českých oficiálních historiků?

Krystlík nešetří na adresu Ransdorfa kritikou: „Kde jste tedy přišel k pojmu „spáchání národní sebevraždy“? Přejímáte nekriticky žvásty českých oficiálních historiků?“ položil řečnickou otázku a přikládá také své vysvětlení. Československý stát od roku 1918 podle Krystlíka „rozhodoval o přídělu surovin a uhlí továrnám, a tímto mechanismem podporoval zcela zjevně Čechy proti Němcům“. Spisovatel v textu zmiňuje kořeny nespokojenosti Němců se životem v českých zemích. Reaguje také na výrok europoslance: „V létě 1938 stanovila Sudetoněmecká strana jako svůj konečný cíl totální zničení české národní existence.“ Krystlík se domnívá, že není pravdivý: „Nic takového není doloženo s výjimkou jediného dokumentu – memoranda Grundplanung O. A., které je ale jasným českým padělkem.“