Pelc popisuje příběh svého známého, který se rozhodl ovlivňovat dění kolem sebe a vstoupil do politiky. Stal se členem malé místní organizace jedné z politických stran a díky své píli brzy získal post místopředsedy a byl vyslán na schůzi podobných malých organizací, kde se vybírali kandidáti na větší schůzi, kde už se volili lidé na kandidátky do voleb.

Mezi budoucími voliteli poznal i bývalého ředitele gymnázia, člověka, který každému studentovi, jehož vlasy se dotýkaly límce, psal do posudku nelichotivé věci s upozorněním, že se jedná o závadovou mládež. "Měl za sebou mnoho obětí, a kamarád se tedy tenkrát rozhodl, že takového člověka nebude rozhodně nikdy volit," popisuje Pelc.

Za toto rozhodnutí ale rozhodně nesklidil jeho známý pochvalu. Jeho hlas totiž hrál rozhodující roli, nikdo z tábora ředitele s jeho vzpourou nepočítal. "Vyhlásila se přestávka a on dostal na záchodě nabídku starat se o zeleň v jejich čtvrti s tím, že se tam točí pěkné peníze," popisuje spisovatel. Jeho kamarád, "zásadový hlupák", jak píše Pelc, ale nabídku nepřijal.