„Lenost už není ostuda,“ rozčiluje se Okamura, který k tomu uvedl, že sám pracuje šestnáct hodin denně, aby se mohl starat sám o sebe a od nikoho nic nechtít. Jenže pak jsou tu lidé, kteří po ničem takovém netouží a naopak se snaží optimalizovat svůj příjem z veřejné podpory.

Typickým příkladem je podle něj podpora matek s dětmi. Původně dobrá myšlenka, která se však zvrhla v produkování potomků „na zisk“. „Vede k tomu, že matky, které by jinak děti neměly, rodí stále dokola a berou děti jako výdělečný byznys. Nejvíce ovšem rodí matky s nízkým intelektem, bez pracovních návyků a přivádí na svět a vychovávají další generaci parazitů,“ píše senátor. Následně se omlouvá za označení „parazité“, ale jiné pojmenování pro ty, kteří jen cíleně využívají systém a nic mu nedávají, prý nedokáže najít.