Nebylo by možné hlasovat o změně hranic, o daních či o odvolání politika či politiků. Zákon bude mít i další omezení. Pro jeho vyhlášení by bylo nejprve nutné sehnat 250 tisíc podpisů občanů. Otázku položenou v referendu by musel předem přezkoumat i Ústavní soud. Má ale za této situace zákon o obecném referendu smysl?
Podle Dienstbiera ano, protože si lze představit hlasování o tom, jestli má být zavedeno školné na veřejných vysokých školách. Ačkoli tady jde o peníze, netýká se to přímo rozpočtu, takže by o tom hlasovat šlo. Rozpočet jako takový ale v referendu rozebírat nepůjde. Totéž platí u daní, kde se dá předpokládat, že by lidé vždy platili nižší než vyšší daně. "Tam je totiž třeba říct, kde se na to vezme, jestli se sníží plat učitelům, úředníkům a podobně," vysvětlil.
"Počítám navíc s tím, že hlasovat se bude jednou za delší čas, nepředpokládám hlasování dvakrát do měsíce,“ zdůraznil ministr. Nebude také možné hlasovat o lidských právech, demokratickém pořádku země či nahrazovat verdikt soudu v jakékoli kauze lidovým hlasováním.
Vystoupení z EU
A co hlasování o vystoupení z EU? "To je sporný moment, ale já si myslím, že by v zásadě takové referendum možné bylo. Ale doufám, že se ničeho takového nedožiju,“ zdůraznil Dienstbier.
Odpovídal také na otázku, proč je v zákoně klauzule, která stanovuje, že pro platnost referenda bude muset hlasovat alespoň čtvrtina všech oprávněných voličů v České republice. "Referendum nemá nahradit zastupitelskou demokracii,“ podotkl ministr. Takovýto model ale bude lidi motivovat k tomu, aby k referendu šli, ať už budou hlasovat pro či proti.
Pokud bude chtít někdo uspořádat referendum o otázce, která nikoho nezajímá, tak podle Dienstbiera nedosáhne ani potřebných 250 tisíc podpisů. "Chceme ale lidem dát možnost, aby si o některých věcech rozhodli sami,“ zdůrazňoval host pořadu. Na zákonu se prý dohodla celá koalice ČSSD, ANO i KDU-ČSL.
Vláda do zákona zapracovala ještě jednu pojistku, a to přezkum otázky u Ústavního soudu ještě před jejím položením v referendu, proto, aby toto referendum nikdo po jeho skončení nenapadal u Ústavního soudu ČR.
Elektronické hlasování ve volbách
A proč nebude možné v referendu hlasovat elektronicky? "Podle mého soudu by bylo u elektronického hlasování problematické udržet parametr tajnosti. Když zavedeme elektronické hlasování, musíme lidem rozeslat určité hlasovací údaje a pak už nemáte kontrolu nad tím, jestli někdo tyto hlasovací údaje nenakoupí od jiných, nebo despotický člen rodiny nebude kontrolovat ostatní, jak hlasují,“ poznamenal Dienstbier.
"Já volby považuji za slavnostní okamžik, kde může člověk investovat pár desítek minut k tomu, aby došel do volební místnosti a tajně hlasoval za plentou,“ pokračoval ministr.
Umí si ale představit, že by lidí mohli na počítači hlasovat za plentou, což by následně urychlilo sčítání hlasů.
Omezení pravomocí prezidenta
Proč se pokoušíte omezit pravomoci prezidenta, ptal se jeden z diváků, jenž vyjádřil názor, že za tím může být i určitá pachuť po prohře v prezidentském klání. Dienstbier nepostoupil ani do druhého kola.
Dienstbier ale podobnou úvahu odmítl. Za návrhem na úpravu pravomocí prezidenta nestála žádná hořkost, ale snaha zachovat parlamentní formu české demokracie. Poukázal také na to, že v některých oblastech by se měly pravomoce prezidenta dokonce posílit, jinde půjde především o zpřesnění pravomocí. Z jeho úst také zaznělo, že nejde o jeho vlastní nápady, ale že se na návrhu změny Ústavy shodla celá koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
"Všichni tři naši prezidenti měli tendenci jít přirozeně na hranu svých pravomocí, protože chtěli uplatnit své představy, ale je třeba zpřesnit Ústavu tak, aby se co nejmíň objevovaly konflikty,“ vyjádřil názor ministr.
A zkusíte vstoupit do prezidentského klání znovu? "Já vůbec nevím, co bude za tři roky. Na to je dost času. Prezident v současné době neohlašuje záměr rezignovat,“ podotkl k tomu ministr. Jakékoli ohlašování kandidatury u jiných osob prý nehodlá komentovat. Tato slova pronesl s úsměvem.
Kauza Evy Michalákové
Dienstbier odpovídal také na dotaz spojený s kauzou Evy Michalákové v Norsku. Matka dvou synů má právo na určitou pomoc ze strany státu jako jeho občan, ale podle Dienstbiera nelze vyloučit, že paní prezentuje jen ty informace, které jsou pro ni příznivé. "Nic takového paní Michalákové nelze vyčítat, v takové situaci by asi každý postupoval stejně,“ podotkl ministr pro lidská práva. Vláda by měla bojovat také za práva synů a dalších členů rodiny, nejen matky. "Je otázka, co si vlastně synové paní Michalákové přejí. I děti mají v rámci svého rozumu přiměřeně věku rozhodovat o tom, co si přejí,“ zdůrazňoval ministr.
Přímá volba starostů a platy soudců
V závěru pořadu se Dienstbier vyjadřoval i k přímé volbě starostů. Bylo by třeba se vypořádat se situací, kdy by byl přímo zvolen starosta, který by za sebou neměl většinu v zastupitelstvu. Taková situace by za dnešních podmínek spíše zkomplikovala chod obcí, než aby jim to pomohlo.
Je vám bližší TOP 09 nebo ČSSD? "Mně je určitě blízký program ČSSD. Toto jsou takové hloupé narážky z okruhu podporovatelů prezidenta Miloše Zemana, kteří občas nemohou skousnout, že mám jiné názory než on. Ale kdo mě dlouhodobě zná, ví, že jsem sociální demokrat,“ zdůraznil Jiří Dienstbier.
Hovořil také o platech soudců, které se budou částečně doplácet zpětně. Největší problém je podle Dienstbiera v tom, že předchozí vlády nerespektovaly stanoviska Ústavního soudu ČR a zasahovaly do platů soudců tak, jak neměly, to prý vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) konečně mění.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
