Předevčírem v dánském parlamentu s drtivou podporou všech poslanců prošel zákon, podle kterého budou moci úřady zabavovat uprchlíkům veškerý majetek v hodnotě nad 1450 dolarů. Ponechat si napříště mohou pouze cennosti, ke kterým chovají sentimentální vztah, tedy například snubní prsteny. V rámci schváleného zákona se také prodlužuje z jednoho na tři roky období, po které nebude moci přistěhovalec požádat o přesídlení svých rodinných příslušníků. „Dánsko tak zjevně usiluje získat titul nejméně atraktivní země pro uprchlíky. Tento titul bude tvrdě vydřený, protože zpřísňující opatření přijala většina zemí západní Evropy,“ píše s nadsázkou Delman.

„Přestože Dánsko nikdy nebylo nejoblíbenějším cílem imigrantů, do země vždy přicházel nezanedbatelný počet imigrantů. V průběhu 20. století se tato země stala domovem pro migranty ze sovětského bloku, Balkánu i Blízkého východu,“ konstatuje Delman a dodává, že v současné chvíli tvoří přistěhovalci deset procent dánské populace. „Dánsko vždy hájilo právo uprchlíků požádat o azyl. Jako jedna z prvních zemí podepsalo v roce 1951 Úmluvu OSN o uprchlících. Dánská rada pro uprchlíky, humanitární organizace částečně financována vládou, významným způsobem podporuje uprchlíky z celého světa.“

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Jak Delman uvádí, v loňském roce požádalo o azyl v Dánsku 21 000 lidí, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2014 o více než 5000 a ve srovnání s rokem 2013 dokonce o 12 500. „Dánské úřady na tento značný nárůst žadatelů o azyl reagují přijetím mnoha dramatických kroků, jejichž cílem je odradit od tohoto úmyslu jejich následovníky. V srpnu vláda snížila sociální dávky pro uprchlíky a imigranty o 45 %. Vedle toho vláda informace o tomto restriktivním opatření inzerovala v jednom libanonském deníku, který je mezi uprchlíky populární. Zároveň se postupně přemísťují uprchlíci z městských center na venkov.“