„Během posledních sedmi desetiletí se evropské země usilovně snažily obnovit svůj kontinent, kterým otřásla válka, a napravit škody napáchané na hodnotách solidarity a lidských práv. Vybudovaly instituce, bránící zopakování těchto zločinů minulosti, a zavázaly se pomoci těm, kdo potřebují ochranu. Tento proces se ale nyní dostal na scestí,“ napsal Muižnieks.
Podle něj reakce na uprchlíky ukazuje nepochybné ustupování od těchto závazků a trhá na kousky to, co zbývá z evropského projektu a jeho dojmu solidarity. „Evropané se chovají, jako by byli na pokraji invaze. Evropské země ztratily jakýkoli smysl pro proporci,“ myslí si a připomíná, že počtem obyvatel odhadovaným na více než 740 miliónů patří evropské země mezi ty nejbohatší a nejstabilnější.
Muižnieks se pustil ale i do zemí, které bojují proti přijímání imigrantů po svém. Odsuzuje tak Španělsko, které může bez jakýchkoli procedur zahnat zpět migranty, kteří se z Maroka dostanou do španělských enkláv v severní Africe, Ceuty a Melilly. Maďarsko podle něj vede rasistickou plakátovou kampaň proti migrantům a žadatelům o azyl, kterou přiživuje národní předsudky o uprchlících „kradoucích“ práci místním obyvatelům, a ve Francii údajně chronicky podfinancovaný systém přijímání uprchlíků nutí mnoho žadatelů o azyl žít na ulici.
Psali jsme:
Komisař Rady Evropy pro lidská práva připomíná i situaci, kdy Itálie zachraňovala migranty před utopením, což Německo a Británie ostře kritizovaly a tvrdily, že to zafunguje jako magnet pro další uprchlíky. Obzvláště pohoršující je pak prý skutečnost, že s výjimkou Turecka žádná evropská země ani zdaleka nezažívá takový tlak přílivu uprchlíků jako mnohem chudší a mnohem méně stabilní země – například Pákistán, Libanon či Etiopie. „Ani jedna z členských zemí Evropské unie není mezi deseti zeměmi světa, v nichž je nejvyšší počet uprchlíků,“ píše Muižnieks.
Ten je přesvědčen, že se Evropa nejprve musí kriticky podívat sama na sebe a EU by prý měla změnit své zákony o udělování azylu a migraci. „Zvýšením legálních cest pro migranty, jak se dostat do Evropy, například v podobě usnadnění zisku humanitárních víz a pravidel na sjednocení rodin, by mohla snížit počet migrantů, kteří se vydávají na nebezpečnou plavbu po moři,“ je přesvědčen litevský aktivista.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
