Radičová považuje za zásadní ohrožení celého světa zrod Islámského státu. „Tento fenomén nelze podceňovat a je třeba hledat klidné a efektivní řešení tohoto problému," pronesla hned na úvod svého vystoupení. Další ohnisko problémů vidí na Blízkém východě. Třetí neuralgický bod vidí na Ukrajině a čtvrtý ve Venezuele.
Pozor na Le Penovou a Nigela Farage, varoval Keller
I Keller považuje za nejzásadnější hrozbu Islámský stát a s ním spojenou vlnu imigrantů, která bude směřovat do Evropy. „V Evropě se zvyšuje rozdíl mezi bohatými a chudými regiony. Sociální stát je spíše v defenzivě, protože není tolik z čeho financovat. Ale teď se nám najednou říká, že máme být solidární s uprchlíky např. ze Sýrie," poznamenal Keller, který této úvaze sice rozumí, ale z politického hlediska to vnímá jako problém, jenž povede k posílení demagogických hnutí. „Oni budou říkat: Naši vlastní lidé nemají a vy to chcete dát uprchlíkům," pokračoval Keller. Tuto argumentaci v europarlamentu prý používá např. Marine Le Penová a jen těžko se na její demagogické útoky hledají protiargumenty.
Radičová upozorňuje, že se Evropa potýká s oslabením střední vrstvy. Proto se nemá kdo skládat na udržení sociálního státu. Majetek kumuluje úzká skupina lidí, která však není natolik početná, aby sociální stát udrželo v chodu prosté přerozdělování. A Evropa zatím nenašla mechanismus nápravy, jen posiluje instituce, které už v minulosti selhávaly. „A my nemůžeme psát úspěšný příběh budoucnosti, pokud jasně nepojmenujeme, v čem v minulosti selhávaly instituce EU a v čem národní státy," uvedla.
Podle Kellera se po chudých Evropanech chce, aby se s ještě chudšími imigranty dělili. U těch nejbohatších by to totiž neprošlo. Je třeba mít na paměti i to, že vedle Le Penové je členem europarlamentu i britský euroskeptik Nigel Farage, který na problém imigrace opakovaně upozorňuje. „Já jsem ještě neslyšel, že by některý z erudovaných europoslanců, kteří hovoří i šesti jazyky, nějak adekvátně odpověděl," podivoval se Keller. Sám se prý teprve učí být europoslancem. „Evropu budu zachraňovat až později," prozradil Moravcovi.
Radičová poukázala na nejbolavější místo EU
„Nemohu nechat před svými dveřmi zahynout hladovějícího člověka, potom už nejsem člověk," kontrovala Radičová. Následně ale poukázala na bolavé místo západní civilizace. Naše instituce prý fungují, pokud se nic neděje, ve chvílích krize však selhávají. Dobře to bylo vidět i na situaci okolo Islámského státu, kde EU dlouho váhala, jak se k této organizaci postavit.
Podle Kellera existuje ještě jeden bolestivý problém, EU se spíše rozkládá než spojuje. Bohatý sever stojí proti chudšímu jihu, občané Velké Británie uvažují o vystoupení ze společenství. Unii dělí i pohled na dění na Ukrajině a Keller zkrátka pochybuje, že se tyto rozpory podaří vyřešit.
Podle Radičové se dezintegrační tendence objevují tehdy, kdy na tom EU není právě nejlépe. „Nad tím bychom ale neměli lamentovat, měli bychom to řešit. Evropská unie jsme my," zdůraznila Radičová, která svého kolegu občas oslovovala přátelsky „Honzo" a tykala mu. Keller následně v narážce naznačil, že by si přece jen trochu zalamentoval. Podle Radičové se ale EU hodí politikům často k tomu, že se na ni vymlouvají. To ne my, to Brusel, říkají často. Nezřídka to přitom jsou ti samí politici, kteří na úrovni EU ono později kritizované opatření přijímali.
Situace na Ukrajině
Následně se hosté věnovali situaci na Ukrajině. Radičová poukázala na slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který opakovaně poukazuje na potřebu Ruska vojensky posílit, a to dokonce tak, že by Rusko mělo mít k dispozici zbraně, které nikdo jiný nemá. A vedle toho je Ukrajina, která se chce postupně sbližovat s EU v době, kdy řeší závažné problémy. „Na východě země je soustředěno 70 procent průmyslu, ale státní instituce zde nefungují," upozornila. Jedinou možnou cestou podle Radičové je podat Ukrajině pomocnou ruku. „Je to ale i na občanech Ukrajiny, co si skutečně přejí," shrnula svůj pohled. Politici se ale podle jejího názoru budou snažit, aby v roce 2015 nebyla vyvolána další válka.
Keller následně srovnal ukrajinského prezidenta Petro Porošenka s vojákem Josefem Švejkem. „On v televizním projevu řekl, že my tuhle válku vyhrajeme. To je druhý člověk po Švejkovi, který si to myslí," poukázal na slova známé literární postavy Keller. Radičová obratem dodala, že si totéž myslel i americký prezident Barack Obama v Sýrii. „Tak to už jsou tři," podotkl Keller.
Přitom si i německá kancléřka Angela Merkelová uvědomuje, že tento problém není možné vyřešit stavěním nových zdí. „Myslím si, že si za jednací stůl musí sednout všechny zúčastněné strany a nesmíme je od toho stolu pustit dřív, než se po dobrém dohodnou," uzavřel své vystoupení Keller, podle něhož nesmí mluvit moderní zbraně jedenadvacátého století, to by bylo zničující.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
