Moderátorka Markéta Fialová, do nedávné doby jedna z hvězd Televize Nova, v pořadu Silný hlas na nově vzniklé televizní stanici CNN Prima News přivítala farářku Církve československé husitské Martinu Viktorii Kopeckou a psychiatra profesora Cyrila Höschla. „Je to pořad, ve kterém budete vídat velmi zajímavé hosty z různých oborů. Budou tu vědci, umělci, sportovci, novináři i podnikatelé, kteří mají jasné názory a umí je dobře formulovat,“ uvedla Fialová svůj pořad. „Věřte mi, že tu uslyšíte hlasy, s jejichž názory nemusíte souhlasit, ale rozhodně stojí za to si je poslechnout, zkrátka silné hlasy,“ dodala.
Následně uvedla hosty a téma. V poslední době prý žijeme v době strachu a nejistoty. „Byli jsme svědky solidarity, ochoty pomáhat a krásných lidských gest. Ale byly tu i jiné příběhy, které nás ukazují v horším světle. Co myslíte, mění virus charaktery?“ tázala se moderátorka na úvod.
Následovala reportáž, ve které se hovořilo o tom, jak pandemie přispěla ke konfliktům. Například rodině, co se vrátila ze Skotska, otec sehnal byt v Praze v Hájích. „Vedlejší vchod, nikoho by neohrožovali, nevycházeli by ven, potraviny jsme jim tam nakoupili. Pak jsem dostal informaci, že jsou tam nějací družstevníci, kteří uvažují o tom, že pokud by tam měli bydlet, že jim zatlučou dveře. To byl pro mě velký šok,“ pověděl otřesený otec. V reportáži dodali, že se u nich neobjevily příznaky, pouze museli někde přečkat povinnou karanténu. Místopředsedkyně místního bytového družstva v reportáži uvedla, že se tak zachovali kvůli tomu, že měli strach, jelikož v místním bytovém bloku prý žije spousta lidí z ohrožené skupiny.
Po reportáži se slova ujala farářka Kopecká. Ta uvedla, že situace je mezní, a mezní je i chování lidí. „Třeba i telefonáty, které já jako duchovní přijímám, jsou pestré, jsou velmi variabilní v tom, jaké reakce na tu situaci ti lidé vykazují. Ať jsou to velké projevy solidarity a krásná gesta, které mají lidé touhu sdílet, tak jsou to i situace opravdové paniky, která přerůstá až v určitou agresivitu,“ uvedla farářka. Frustrace prý vzbudila míru toho, jak zlostně reagujeme na některé události. Celkově ji chování části obyvatel překvapilo, ale prý lze říct, že to je pochopitelné chování.
Profesor Höschl pochopení pro takové jednání má. „Na rozdíl od kolegyně jsem překvapen nebyl, protože při pohledu do historie vidíme, že když je společnost pod tlakem... Můžeme si představit druhou světovou válku a Protektorát Čechy a Morava, kde je mnoho svědectví o podobných výbuších agrese, udávání a podobně... Tak když je společnost pod tlakem, tak to má dopad jak na jednotlivce a na jeho psychiku a záleží na osobní výbavě, průpravě, na povaze, jak se s tím tlakem vyrovnává, a má to dopad i na chování skupin, a to podle toho, jak jsou tím tlakem zasaženi. Oni někteří na tom vydělávají, takže reagují jinak než ti, kteří ztrácejí práci.
Zasažena je celá společnost, kde by se dalo mluvit o změně společenské atmosféry, a ta je určována tím, co je exponováno v tom veřejném prostoru – a tady dnes jsme svědky toho, že některé televizní a jiné kanály vysílají 24 hodin denně speciál koronavirus a jedna tisková konference střídá druhou, což těm lidem dělá díru do hlavy. Ono to je asi tak mentálně nehygienické, tedy být exponován stále stejnému tématu, jako být uzavřen stále ve stejném prostoru. A to je taky jeden z důsledků situace, v jaké jsme se octli, a těch restrikcí, které byly z epidemiologického nutné, ale které – přiznejme si, a musíme to uznat – mají mnoho negativních důsledků právě i na duševní zdraví, na duševní pohodu a na chování populace,“ vysvětlil psychiatr.
Fotogalerie: - Věnec řeporyjským vlasovcům
Dodal však, že vážnost zcela jistě není taková, jako v době druhé světové války, to použil pouze jako příklad toho, jak se některé povahové rysy dostávají na povrch pod tlakem. Avšak žijeme v úplně jiné době. „Vezměte si, že ty informační technologie, sociální sítě, rychlost a dostupnost informací, záplava informací kolem nás, jsou řádově nesrovnatelné s čímkoliv, co tady bylo ještě před třiceti lety, to není tak dávno,“ upozornil profesor.
Martina Kopecká vyzdvihla rychlost adaptace, s jakou si třeba pracující navykli na nové technologické postupy používané v zaměstnání. „Člověk si rychle zvykne na změny a ve chvíli, kdy je v nějakém módu strachu, se přesouvá do nějaké fáze učení a pak dokonce dokáže přestoupit i k nějaké fázi růstu. To se docela ukazovalo i na duchovních potřebách těch lidí, protože ze začátku veškeré telefonáty a veškerá písemná nebo e-mailová korespondence směřovala k tomu, že jsme ošetřovali akutní duchovní nebo duševní krize, a pak jsme se dostávali postupně k tomu, že se lidé vyptávali, jakým způsobem já mohu duchovně žít ve svém domově, jakým způsobem vlastně mohu církev přenášet k sobě domů, a na Velikonoce jsme viděli, že nejdeme najednou do kostela, ale zveme ty Velikonoce k sobě domů, a to je právě ta fáze toho růstu, kdy se učíme hledat nové způsoby, jak obstát,“ konstatovala mladá farářka.
Cyril Höschl navázal na farářkou zmíněnou rychlost adaptace. „To asociuje mnoho zajímavých věcí. Jednak je to v dobrém, o čem jste asi mluvila. Jednak je to i v oblasti, kde bychom to překvapivě neradi viděli, jako je to, jak rychle jsme se vzdali všech svobod a jak jsme rychle na sebe nechali uvalit různá omezení, která jsou ještě daleko brutálnější než třeba v tom nemilovaném předchozím režimu, kdy vás teďka velký bratr může sledovat na mobilu. Už se ani nikdo nesnaží to legislativně ošetřovat,“ upozornil profesor.
Následovala další reportáž, která proložila debatu. Reportáž byla anketou obyvatel, zda by nahlásili někoho, když by viděli, že nemá na obličeji nasazenou roušku. Drtivá většina obyvatel sdělila, že by to nenahlašovali, ale sdělili by to jemu samotnému, aby si roušku nandal. Jiní upozornili na to, že každý může mít osobní nebo zdravotní důvod, proč by si sundal roušku. V anketě se však objevili i tací, kteří by to nahlásili.
„V anketě jsme slyšeli různé hlasy, ale ukazují na to, že začínáme možná mít strach z toho, co přichází odjinud. Možná i strach z lidí, kteří na tom jsou hůře než my. Myslíte si, že to může změnit naše smýšlení v tomhle smyslu i do budoucna, nebo je to jen přechodná doba?“ tázala se moderátorka.
Na to Martina Kopecká odpověděla, že celý ten strach a obava je doprovázena respektem ke svobodě toho druhého člověka. „Ve chvíli, kdy já si tu roušku sejmu a vystavím někoho riziku, tak očekávám, že i ten druhý člověk nějak bude chránit ten svůj prostor, aby mě nenakazil,“ vysvětlila. V církvi tedy vidí poměrně solidární chování, což se liší od chování na ulici. Prý je třeba pravidla dodržovat, ale je špatně, když se kvůli tomu lidé osočují a hádají.
Höschl si pak myslí, že svět už nebude stejný jako před pandemií. Doufá však, že lidé se nevzdají svobod, kterých se rychle zbavili během krize, a budou je požadovat zpět. „Byť třeba pomalu, ale velmi důsledně se k nim vrátit v plném rozsahu, protože to nebezpečí, že svět už nebude stejný, to tady je, a je to pravda. Jen doufejme, že svět nebude stejný pouze v těch aspektech, které jsou snesitelné,“ zmínil.
Také si myslí, že současná situace povede ke změně vnímání seniorů ve společnosti. Doufá však, že to nebude změna k negativnímu postavení. „Aby na nich neulpěl punc jakési rizikové populace, která tu je na obtíž, která přesluhuje, která je zdrojem problémů, a aby nedošlo, jak říká můj přítel Jan Zrzavý, k vraždění babiček, což je symbol pro to, že nad určitou věkovou hranicí se jakoby ten jedinec stává pro tu mladší populaci nadbytečným a někdy břemenem. To je velké nebezpečí,“ upozornil profesor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle
