Tucker popsal rozhodnutí povolit Ukrajině útoky na ruské území západními zbraněmi jako to nejnezodpovědnější a nejzlejší rozhodnutí, jaké v životě viděl, protože to další vládě v podstatě nechává na krku třetí světovou válku. Podotkl, že ve Washingtonu Putinovi nerozumějí, považují ho za monarchu s absolutní mocí, ale Putin velmi dbá na to, co si o něm v Rusku myslí a nemůže si dovolit vypadat slabý, takže bude muset reagovat.
Greenwald podotkl často opakovaný fakt, že západní zbraně nejdou používat bez západní pomoci. „Představte si, že nějaká velká země, třeba Čína, Írán, Rusko, kdokoliv, by dala střely Kanadě, Mexiku nebo Kubě a řekla, že jim je dávají na to, aby je použily na USA. To bychom považovali za vyhlášení války, nejen od těch, kdo by je stříleli, ale i od těch, kdo by jim je dali,“ mínil. Připomenul, že k tomuto kroku vláda Joea Bidena po celou dobu nepřistoupila. Ale teď, když USA masově odmítly vládu demokratů, tak na toto riziko přistoupily. Carlson podotkl, že situace je bezprecedentní, během studené války se nic takového nestalo.
Oba se také podivovali nad tím, jak v současném Washingtonu nemluví s Ruskem. Opět byla připomenuta studená válka, kdy komunikace se Sovětským svazem probíhala, ačkoliv ho američtí lídři označovali za „říši zla“. Greenwald vzpomenul, jak se v roce 2016 začalo vytvářet prostředí, ve kterém každý, kdo mluví s Rusy, je podezřelý nebo rovnou zrádce.
Pokud jde o to, kdo razí nepřátelský přístup k Rusku v Bidenově vládě, Carlson má za to, že je to americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Greenwald souhlasil, že u Joea Bidena v podstatě všichni věděli, že je to starý muž, který už nemá všech pět pohromadě a nic neřídí. Jediný, kdo předstíral opak, byla média, ale při kampani se ukázala tato iluze jako neudržitelná.
Zmínil, že lidé okolo ministerstva zahraničí, které pak řídila Hillary Clintonová a John Kerry, měli obsesi Ruskem ještě předtím, než začala aféra Russiagate. Koneckonců, Clintonová tam přitáhla nechvalně známou Victorii Nulandovou. I ve své knize Clintonová kritizovala Obamu, že byl vůči Rusku měkký. „Vnímali Rusko jako velkou hrozbu. Důvod, proč Putin nesnášel Clintonovou, byl, že když byla ministryně zahraničí, tak USA veřejně dávaly miliony dolarů opozici na protesty v Moskvě,“ uvedl Greenwald.
Ani Carlson, ani Greenwald pak neviděli smysl v rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím. Greenwald připomenul participaci USA ve změně režimu na Ukrajině v roce 2014. „To nemá s bezpečností USA nic společného. Žádný Američan není ohrožen tím, kdo vládne Ukrajině. Naopak, jsou ohroženi tím, co USA teď dělají na Ukrajině,“ pravil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta