Velkým mezníkem, který nás všechny může postavit do úplně nové situace, co se týče vnímání společenského uspořádání, demokracie či autokracie, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Možná si to mnoho lidí ještě neuvědomuje úplně naplno, ale je to velmi zásadní. Jde o návrh naší eurokomisařky Jourové, respektive lidí, kteří se v Evropské komisi zabývají regulací internetové komunikace. Až doposud Evropská komise vyzývala provozovatele sociálních sítí a dalších internetových platforem, aby mazali příspěvky, které budou naplňovat znaky dezinformace, konspirace nebo zavádějícího způsobu komunikace. Bylo to tedy apelativní a na bázi jakési dobrovolnosti, i když třeba Zuckerbergův Facebook uzavíral už v roce 2017 s některými evropskými vládami nebo ministerstvy vnitra smlouvy o mazání některých přesně definovaných internetových obsahů. Nyní se ale schyluje k tomu, že to budou mít přikázané,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Po Novém roce bude projednán a pravděpodobně také v Evropské komisi a posléze v Evropském parlamentu přijat dokument, který to bude přímo přikazovat. „Má k tomu dojít proto, jak tvrdí paní Jourová a obhájci tohoto cenzurního zásahu do internetové svobody, že se v koronavirové době o pandemii šíří internetem různé nepravdivé nebo nepřesné informace. Na Novinkách, které zpracovaly materiál ČTK, jsem si přečetl v článku ‚EU chystá závazná pravidla pro odstraňování dezinformací‘, že covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru. To je velmi silné tvrzení, které je doplněno větou: ‚Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků, často vytvořených v Rusku či v Číně, usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourávání demokracie‘. To jsou tak strašně silná slova, která v podstatě vybízejí k otevřenému konfliktu s dvěma globálními supervelmocemi,“ upozorňuje mediální analytik.
Je to pokrytecké a špinavé, pravidla nevíme dopředu
Přitom internet byl vytvořen jako prostředek nikým neřízené a neregulované komunikace mezi lidmi a subjekty i jako prostředek marketinkové komunikace, reklamy či prostředek šíření různých kulturních produktů. „A jako takový byl dlouhá léta považován za jeden z největších světových vynálezů. S tím by se dalo souhlasit i dnes, kdyby nebylo Evropské unie a kdyby paní Jourová a podobní exponenti této administrativní chobotnice netrvali na tom, že ty internetové obsahy budeme kontrolovat, regulovat a mazat. V článku se dále píše: ‚Komise chystá pravidla, která dají úřadům do rukou možnost nařídit smazání některých příspěvků, pokud k němu sítě nepřistoupí samy. Regulátoři v jednotlivých státech budou mít v koordinaci s určeným evropským úřadem možnost postihovat nedostatky‘. To v překladu z úřední evropštiny do české lidštiny znamená, že si komise vytvoří další úřad, naplní ho dalšími zástupy úředníků a zdraží vlastní provoz o další miliony eur ročně. To je špatná zpráva, protože to jde z našich daní,“ poukazuje Petr Žantovský.
Za ještě horší zprávu považuje, že nově vytvořený úřad bude mít pravomoc nařizovat jednotlivým provozovatelům internetových komunikačních sítí mazat určitý typ příspěvků a obsahů. „To znamená jedním slovem cenzuru. A bude ji řídit úřad zřízený Evropskou komisí. Cenzura se bude provádět podle názoru Evropské unie a podle zájmů lídrů Evropské unie, což jsou především Německo a Francie. Ale Francie má momentálně tolik starostí sama se sebou, že lídrem toho všeho je Německo. Dokonce ani nevíme dopředu, jaká jsou pravidla. Je to celé pokrytecké a špinavé. Na rozdíl třeba od rakousko-uherské nebo prvorepublikové cenzury, které gumovaly články v novinách a pak se tam objevovaly bílé nebo začerněné plochy místo těch cenzurovaných článků. To bylo transparentní a všichni věděli, že je tu nějaký soubor nekritizovatelných institucí počínaje císařem pánem a konče tou rakousko-uherskou mašinérií. A bylo zjevné, že kdo půjde svým názorem proti tomuto kánonu, tak riskuje, že bude cenzurován,“ vysvětluje mediální odborník.
Brusel se stává tou nejodpornější bolševickou strukturou
Není ani definováno, co všechno bude předmětem cenzury a co všechno budou chtít z internetu odstraňovat. „Z toho plyne jedna jediná věc, že budou moci odstranit cokoli. O čemkoli, o čem prohlásí, že to je nějak škodlivé a ‚nabourává‘ demokracii. To je moc hezké slovo a mně připomíná ty slavné ztroskotance a zaprodance. Tohle jsou ‚nabourávači‘ demokracie. Nějaký úředník, Jourová nebo někdo takový, prohlásí, že někdo nabourává demokracii a provider bude přinucen pod hrozbou asi dost vysoké finanční sankce části onoho portálu odstranit. To dochází k absolutní změně paradigmatu současné společnosti z demokratické na nedemokratickou. V tomtéž článku se píše, že vlastně jde o peníze. To je na jednu stranu jistě pravda, ale je otázka pohledu o čí peníze. Také nás informují, že dezinformace často šíří samotní uživatelé a poskytují tím přes sociální sítě nebo jinými toky těm webovým stránkám obrovský profit z reklamy, která se načítá podle počtu přístupů,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Zaorálek ani senátoři nemají co posuzovat zákonnost čehokoli
Už v minulých dílech jsme nakousli některými lidmi rozporované odvolání dozorčí komise Rady České televize. „V pondělí jsem se z iDnes dozvěděl, že se znovu ozvali naši slavní petenti, kteří se vždy vyjadřují ke všemu, čemu nerozumí, ale mají finanční nebo jiné zájmy, a okamžitě protestují proti čemukoli. Nejprve sepsali petice proti odvolání členů dozorčí komise, nyní požadují odvolání některých radních. Pár si jich připomeňme: Břetislav Rychlík, Olga Sommerová, Jan Svěrák, Petr Pithart, Tomáš Halík, Anna Šabatová. V petici napsali, že to odvolání považují za neuvážené a mělo by se revokovat. Nově sepsali dopis premiéru Babišovi jako odpověď na jeho reakci na původní petici. Premiér se vyjádřil, že nechce vstupovat do sporu o to, zda byla komise odvolána zákonně či nezákonně, protože nechce vyvíjet politický nátlak na Radu ČT. Tomu říkám velmi odpovědné stanovisko, kterým se vyřazuje z debaty o zákonnosti, nebo nezákonnosti vnitřních věcí odehrávající se v České televizi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vždyť předseda vlády tu není od toho, aby posuzoval zákonnost odvolání dozorčí komise. „Sám to jasně říká a já s ním absolutně souhlasím. Jak už jsem říkal v jednom z minulých Týdnů v médiích, naopak jiní zcela nezodpovědně vykřikují, aniž by k tomu měli jakýkoli věcný podklad, že je to nezákonné. Mám na mysli ministra kultury Zaorálka i některé členy Senátu. Mě na tom zajímá, kde bere jakýkoli senátor nebo ministr právo na to posuzovat, co je a není v souladu se zákonem. Mám za to a Babiš to také ve svém vyjádření říkal, že podezření na porušení zákona se řeší výlučně právními prostředky. Senátoři či ministři nejsou soudci, nejsou to ani státní zástupci a nemají tak sebemenší právo posuzovat zákonnost či nezákonnost čehokoli. Bohužel, někteří členové Poslanecké sněmovny podléhají psychóze, která byla uměle vyvolána mimo jiné těmi výše jmenovanými petenty, kteří se vyjadřují tak, že by se Rada ČT měla zamyslet, jak to napravit,“ podotýká mediální odborník.
Stejně byli nominováni ti, na nichž měly zájem politické kruhy
Když už ji jednou zvolili, měli by ji nechat konat, dokud by opravdu nepřekročila zákon. „Ale to musí prokázat soud. Připomíná mi to televizní revoltu z přelomu let 2000 a 2001, kdy se porušoval zákon na každém kroku. Nikdo za to nebyl nikdy popotahován a předváděn před příslušné orgány. Politici svou zbabělostí zápas o skutečně nezávislou veřejnoprávní televizi prohráli. Nechali ji závislou na určitém typu názorů, určitém typu novinářů, určitém typu politiků. Vlastně ji věnovali všem těm Hanám Marvanovým, Janům Rumlům a lidem, kteří si tam nosili spacáky, a protože prohráli ve volbách, tak tlačili na porušení demokratických pravidel a víceméně na změnu režimu. Na Poslanecké sněmovně si vynutili změnu zákona o nominaci členů Rady České televize a Českého rozhlasu. Do té doby fungovalo nominační pravidlo podobně, jako nyní v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání nebo v Radě ČTK, že členy nominovaly politické kluby podle svého zastoupení ve Sněmovně a vznikla tím nějak strukturovaná rada toho či onoho orgánu,“ připomíná Petr Žantovský.
Ať byli nominovaní lidé politicky orientováni jakkoli, konkrétní věci rozuměli. „Nepochybně velkým odborníkem na média je profesor Jirák. Nemusíte s ním ve všem souhlasit, ale jeho pozice předsedy Rady ČT měla své opodstatnění. Byl tam za ODA, která už dávno nefunguje, jak fungovala, ale podstatné je, že to byl odborník na média. Nebo spisovatel Václav Erben za sociální demokracii. Scénárista, dlouholetý pracovník Studia Barrandov, dramaturg, nesporně člověk, který věci rozuměl. Za sociální demokracii byl nominován, ale nečinil tam politické kroky, ale odborné kroky. A tenhle systém se soudruhům na ‚Krkavčích‘ horách znelíbil a vynutili si změnu zákona tak, že dnes nominují radní do těchto dvou veřejnoprávních médií různé občanské spolky a sdružení. To měla být záruka objektivity a zajištění kontroly ze strany občanské společnosti, jak o tom neustále mluvil Václav Havel. Ale to přivedlo obě rady i Sněmovnu do naprosto pokryteckého stavu, kdy byli opět nominováni lidé, na nichž měly zájem některé politické kruhy,“ kritizuje mediální analytik.
Ředitel Dvořák nemá co mistrovat radní, má se jim zpovídat
Stačilo jen, aby si ti lidé sehnali razítko od té či oné občanské organizace. „Byla to jen jedna velká lež, na které to bylo postaveno. Kdo do toho malinko viděl, ten to věděl. A dnes titíž lidé, kteří tam tehdy dělali tu revoltu, pánové Wollnerové a podobně, požadují, aby se předložil návrh na změnu systému nominací do rad médií veřejné služby. Čtu to v tom dopise petentů, ale nečtu tam žádný konkrétní návrh. Představují si to tak, že teď budou volit členy rad senátoři, protože mezi nimi mají v tuto chvíli většinu lidé, kteří jdou těmhle petentům na ruku? Lidé jako Smoljak, Hilšer, Drahoš a podobně. O tom jim jde? Tak tomu se opravdu říká depolitizace veřejnoprávních médií v České republice. Snažím se věřit, že premiér setrvá na svém neutrálním stanovisku a nebude do této věci zasahovat. Myslím, že má sám dost starostí s covidovou krizí, s veřejnými financemi a kdečím dalším. To jsou věci, které mu přísluší, kdežto toto mu nepřísluší. Tím vyjádřením se z toho vyvázal, za to mu tleskám,“ věří Petr Žantovský, že mu za to bude moci zatleskat ještě za týden.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Veřejná instituce ignoruje zájem veřejnosti, která si ji platí
Poslední téma se týká posunu ve věci žaloby Unie obhájců na to, že jí Česká televize odmítá odpovědět podle zákona o svobodném přístupu k informacím na otázky týkající se účasti zástupců justice v pořadu Otázky Václava Moravce. „Unii obhájců se zdálo, že jsou jako hosté hodně zváni žalobci nebo soudci, ale téměř nikdy advokáti, což je nevyvážené a proti zákonu o České televizi. Česká televize velmi arogantně odpověděla, že jim žádné informace nedá, protože si je mohou stáhnout z archívu na webu České televize. To není odpověď instituce, která má zájem na dodržování zákona, v tomto případě zákona o svobodném přístupu k informacím. Je to jen arogantní projev lidí, kteří si jsou vědomi, že vládnou sedmimiliardovou institucí bez sebemenší kontroly. I to, zda je u Moravce pořád Bradáčová, Zeman nebo Ištvan a nejsou zváni advokáti, přece má za cíl podat divákovi zkreslenou, o část reality okleštěnou informaci a neposkytnout názorové spektrum, které by mu umožnilo vytvořit si vlastní postoj k té věci,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
U Městského soudu vyhrála Unie obhájců, po kasační stížnosti ČT se tam případ vrací. „Mezitím se změnil zákonný stav, dnes už není žalovaná Česká televize, ale Úřad pro ochranu osobních údajů, což mi přijde jako naprostá absurdita. Jak se může GDPR nebo ochrana osobních údajů vztahovat na veřejné informace, které jsou ke shlédnutí v archívu, a každý, kdo chce, si může vzít čtrnáct dnů dovolenou a těch pět, šest let, o které advokátům jde, si projet. Ale to není plnění zákona o svobodném přístupu k informacím. Česká televize má možnosti, jak tuto informaci poskytnout. Že ji poskytnout odmítá, je projev arogance jejího managementu a ignorace zájmů veřejnosti. Přitom jde o nenáročnou věc, která spočívá v pouhé statistice. Stačí to zadat do příslušného programu a za dvě hodiny to má pan Dvořák na stole. Ale on to z ruky dát nechce. Tím nám říká: ‚Tak si to prohledejte sami, když vás to zajímá‘. To není chování managementu veřejné instituce, kterou veřejnost platí ze svých peněz. Jsem spíše nakloněn tvrdit, že to je v přímém rozporu s jednáním, které bychom čekali,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
