„Nejsme tu právníci, tak bychom to měli předat soudcům, to právníci jsou. Tím by moje vystoupení mohlo skončit, ale já toho řeknu víc, když mám možnost promluvit,“ oslovila sněmovnu poslankyně Pirátů v rámci debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Premiéra poslanci „vydávali“ kvůli dotační kauze Čapí hnízdo z časů, kdy ještě nebyl v politice; předseda Poslanecké sněmovny je stíhán kvůli dvěma předvolebním plakátům z roku 2024.
Pirátská poslankyně Julie Smejkalová hovořila o tom, že jí ve škole učili, že základem demokracie je důvěra v instituce, a proto by poslanci měli věřit moci soudní, že oba případy posoudí spravedlivě.
Z pozice právního experta za opozici hovořil Karel Dvořák, někdejší náměstek na ministerstvu spravedlnosti za Pavla Blažka a Evy Decroix. Takto sněmovně sdělil, že Tomio Okamura „není stíhán za názor, je stíhán za trestný čin“, nebo že jeho plakátová kampaň byla „rasistická, odporná, převlékající se za upozorňování na problém“.
Své vystoupení zakončil citáty o rovnosti před zákonem a imunitu zákonodárců označoval za jakýsi monarchistický relikt. S tím však nesouhlasí poslanec a advokát Jindřich Rajchl, podle kterého je český koncept imunity zcela standardní a parlamenty v Itálii nebo Belgii jej chápou ještě mnohem šířeji.
Vydávání Andreje Babiše Poslaneckou sněmovnou
Teze, že nesmí být zpochybněna důvěryhodnost justice zaznívala od poslanců opozice v různých variantách. Případně ještě doplněno o názor, že nevydáním Andreje Babiše a Tomio Okamury je zpochybňována důvěryhodnost justice a tedy i celé státní správy, což oslabuje důvěryhodnost státu, právě v dnešní dramatické době tolik potřebnou.
Už od projevů s přednostním právem na začátku schůze, když vystupovali předsedové stran.
Začal Vít Rakušan: „Je šílené říkat, že je něco politický proces, že je něco kampaň a vůbec si neuvědomovat, že jako člověk, který je v jedné z těch vůbec nejvyšších exekutivních funkcí, tímhle vzkazuju do země, kterou řídím, že nefunguje. Tím vzkazuju lidem v téhle zemi: Nevěřte naší zemi, nevěřte našim institucím – to vám říkám já, předseda vlády! Co tohle způsobuje za následky? Nevím, jestli jste schopni ve svých úvahách o tom, jak dnes hlasovat nebo nehlasovat, vůbec domyslet.“
Navázal na něj Martin Kupka: „Že premiér je schopen tady u pultíku vyslovit, že je možné v České republice si objednat soudní stíhání, je naprosto neuvěřitelná věc. Že je schopen hovořit o politickém procesu v 21. století při kontrole soudů, při tom jak v České republice soudy fungují, a především při tom, že sám nesl dlouho jako premiér v předchozím období odpovědnost za fungování české justice, to je horší než střelba do vlastních řad. To je přiznání vlastní slabosti, ale především je to zpochybňování důvěry v základní pilíře českého státu. A s tím jako předseda občanských demokratů nemůžu souhlasit“.
Marek Výborný popisoval, co mu říkají studenti a učitelé, za kterými jezdí, a ptal se koalice: „Opravdu jste přesvědčeni o tom, že nejenom otázka dnešního hlasování, ale i zde ten nehorázný kýbl urážek, lží, naprostých nesmyslů, které jsme tady slyšeli od Andreje Babiše, že to je něco, co pomáhá obnovit důvěru v instituce státu?“
A Matěj Ondřej Havel vše shrnul: „Za TOP 09 říkám, ať dnešní hlasování dopadne jakkoliv a já vás všechny vyzývám znovu, abyste umožnili nezávislým soudům a justici pracovat. Tak ať dopadne to hlasování jakkoliv, tak TOP 09 věří českým soudům, věří v české justici a věří v jejich spravedlivý úsudek a nezávislost“.
Až pak se dostala ke slovu předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru profesorka Helena Válková, která vysvětlovala, proč se výbor rozhodl vydání obou poslanců nedoporučit. Především odmítla, že by pochybnost o konkrétních případech znamenala vyjádření nedůvěry celé justiční soustavě. Právě proto se poslanci z mandátového a imunitního výboru s případy seznamují.
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Profesorka Válková vysvětlovala rozdíl mezi imunitou absolutní a relativní. Především se snažila vyvrátit názor, že jde o jakési papalášství, v němž nejdále zašel Vít Rakušan historkami o bavorácích a pozdravech Čau, lidi.
Předsedkyně mandátového a imunitního výboru poslanců ocitovala výrok profesora Aleše Gerlocha: „Někteří poslanci mají za to, že imunita porušuje princip rovnosti před zákonem. Samozřejmě, že ano. Ale to je jejím smyslem. Rovnost není stejnost a ani není jedinou hodnotou v demokratické společnosti“.
Jak profesorka Válková vysvětlovala, tato procesní imunita primárně nechrání politika, ale jeho mandát, který mu propůjčila veřejnost, a tím přeneseně i demokratické uspořádání, které je tímto mandátem realizováno.
Proto má imunita sloužit těm, kteří by mohli být ve zvýšené míře ohroženi ve výkonu svých ústavních funkcí, před zásahy ze strany moci soudní, ale nebo i exekutivní. Pokud by držitel veřejného mandátu byl vystaven nestandardnímu zacházení, omezovalo by to nejen jeho, ale i výkon jeho mandátu.
„Logicky by byl pro tuto, zpravidla nikoliv krátkou dobu nerušený výkon jejich mandátu podstatně ztížen, někdy dokonce až znemožněn. A proto zde máme, proto se tím teď budeme zabývat, institut procesní, říká se jí relativní také, imunity, který lze využít, aby k takovému průběhu nedocházelo,“ zakončila výklad.
Pak doplnila stručnou informaci o poznatcích z průběhu obou kauz, se kterými se seznámila jako předsedkyně výboru, ale veřejně je prezentovat nemůže. Působily na ni však pochybným dojmem, stejně jako na většinu výboru, který proto nedoporučil oba poslance vydat.
Zmínila například pokyn Vrchního soudu v Praze, odvolacího soudu v kauze Čapí hnízdo, který soud prvního stupně zavázal, že má Andreje Babiše shledat vinným. Válková přitom citovala několik právních expertů, podle kterých není možné, aby se pokyn odvolacího soudu dotýkal výroku o vině.
Za svým právním názorem si stojí, i přes všechny útoky, kterým kvůli němu čelila.
Tak vy budete chránit vaše hlavouny?
Na její vystoupení ostře zareagoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib, jehož přihláška otevřela rozpravu. Ten si našel anglické právnické rčení „justice delayed is justice denied“ a pokusil se o český překlad.
„Budu reagovat na paní předsedkyni Válkovou, která tady mluvila o nějakých nestandardnostech v těch řízeních. A to je právě přesně to, co my tady řešit nemáme, paní profesorko, protože my si tady nemáme hrát na soudce, prostřednictvím pana předsedajícího, tedy samozřejmě, my si tady nemáme hrát na soudce, nebo možná někteří z nás by si tady rádi hráli na prokurátory jako za starých časů, ale od toho my tady nejsme,“ začal s významným pohledem do lavice profesorky Válkové.
Pak ji peskoval, že když zpochybňuje kvalitu justice, tak co s ní dělala, když byla ministryní spravedlnosti.
„Je to vlastně velice zajímavé, ta vaše nedůvěra vůči české justici, kterou vy tady předvádíte opakovaně, dokonce i v médiích to ventilujete, vy jako bývalá ministryně spravedlnosti, nevěříte českým soudům. A je to úplně bizár, že tady vybízíte i ostatní, aby vlastně nehlasovali z toho stejného důvodu pro vydání vašeho šéfíka,“ pokračoval Zdeněk Hřib směrem k poslankyni.
A nakonec dodal, že i poslanci Evropského parlamentu, kteří v kauze Čapí hnízdo vydali ke stíhání Babišovu spoluobviněnou europoslankyni Janu Nagyovou, věří české justici více, než bývalá ministryně spravedlnosti.
„V momentě, kdy vy budete chránit svoje hlavouny, protože jste udělali tady tu koalici, která je založená na základní premise, že se vaši lidi vydávat nebudou nezávislé justici a abyste to nějak zdůvodnili, tak tady haníte nezávislost soudů a rozkládáte vůbec náš právní stát. Tak tohleto mi přijde jako velice nevhodné,“ navázal Hřib na ostatní opoziční předsedy s tezí, že justici se má věřit.
Zdeněk Hřib v poslanecké lavici
Pak Zdeněk Hřib mával etickým kodexem hnutí ANO a poslankyni oslovoval zvýšeným hlasem: „Nebo mi vysvětlete, jak vznikl tenhleten papír, paní předsedkyně? Jak vznikl tenhleten papír? Ten vám taky napsali nějací zlí lidé, kteří křivdí panu Babišovi a on musí brát homeopatika? Nebo kohout mu to napsal, se kterým on občas jako rozmlouvá? Nebo kdo? Kdo? Kdo připustil, že sám náčelník vydával takto nesmyslné rozkazy u vás? Mě by to fakt zajímalo, jak se to tak jako mohlo stát, že máte tento morální kodex?“.
Nakonec profesorku Válkovou seřval, že jej neposlouchá a vybavuje se. Když poslankyně odcházela ze sálu, aby věc s kolegyní poslankyní dořešila v klidu, mohla si vyslechnout: „To je škoda, že utíkáte, paní předsedkyně, mě by fakt odpověď zajímala“.
„Já nemám takovou rétoriku, jako pan předseda Hřib, asi se to budu muset doučit,“ povzdechla si Helena Válková. V té době stála u sněmovního tiskového centra před hroznem novinářů a znovu se snažila vysvětlit svůj postoj, a také to, že se snažila vystupovat věcně a argumentovat právnicky.
Helena Válková před novináři
Výklad o tom, že imunita omezená na má chránit hlavně mandát, nikoliv jeho nositele, se ovšem příliš neujal. Kateřina Demetrashvili mluvila o „elitářském reflexu“ a o tom, že „my dnes rozhodujeme o něčem jiném – o tom, jestli v České republice platí zákony pro všechny stejně nebo jestli tady existuje pro politiky nějaký zvláštní režim“.
Poslankyni, která je současně studentkou právnické fakulty, u pultíku vystřídala kolegyně z klubu Kateřina Stojanová, která tento typ magisterského vzdělání nedávno dokončila: „Tahle slova jsou extrémně vážná, protože pokud bez důkazů začnete tvrdit, že naše justice je nástrojem politických procesů, tak neútočíte jenom na konkrétní vyšetřování, které se týká vašich stranických šéfů, útočíte na samotné základy důvěry v právní stát. A já se ptám, jak se pak mají cítit lidé, kteří teď stojí před soudy? Jak mají respektovat rozsudky, které soudy vynesly v jejich věcech?“ ptala se.
„Společnou vlastností Pirátů je, že jejich sebevědomí převyšuje jejich znalosti a inteligenci,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz poslanec a advokát Jindřich Rajchl.
„Paní Válková je profesorkou trestního práva a slyšet, jak její odbornost kritizuje paní Stojanová, které ještě ani neoschl inkoust na diplomu, je hodně úsměvné, tím spíše, že si myslím, že kdyby u ní dělala zkoušku, tak neuspěje,“ poznamenal poslanec Rajchl.
JUDr. Jindřich Rajchl
Pokud Piráti hovoří o tom, že Poslanecká sněmovna nemá být soudem, svědčí to podle Rajchla o tom, že absolutně nepochopili princip institutu imunity. „Jen tím dokazují svou hloupost a neznalost práva a ústavy. Imunita tu není proto, abychom řešili, jestli je někdo vinen, imunita je tu proto, abychom řešili, zda kauza má politické rozměry,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Pokud by Andrej Babiš někoho srazil autem na ulici, nikoho by podle něj nepadlo dávat to do souvislosti s politikou a on sám by hlasoval pro jeho vydání. To ovšem není případ kauzy Čapí hnízdo v kontextu všeho, co se kolem ní děje.
Poslanci vládní koalice se v debatě drželi spíše zkrátka. ParlamentníListy.cz proto oslovily několik z nich, kteří jako právníci mají k debatě o mandátu a vydávání co říci.
„Podstata kauzy Tomio Okamury je zcela politická a kvůli plakátu bych nehlasoval pro vydání žádného poslance,“ sdělil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a předseda Svobodných Libor Vondráček. A je úplně jedno, zda se ten plakát líbí, nebo ne.
„Pokud hájím svobodu slova, tak imunitu poslance musím vztahovat zejména na vyjadřování jeho názorů,“ domnívá se.
V případě Andreje Babiše je pro něj alarmující především nestandardně dlouhý průběh kauzy, který zapříčinil, že k vydání předsedy ANO došlo v minulosti už třikrát, dokonce i na jeho žádost. Zmínil i chování vrchního soudu, o kterém hovořila i profesorka Válková, čímž podle něj byla zcela neobvyklým způsobem narušena dvojinstančnost řízení.
Pohled opozice, že si sněmovna hraje na soud, je podle něj nesmyslný. „My si na soud nehrajeme, jen nebereme poslancům imunitu získanou na základě demokratických voleb. Až jejich imunita vyprší, bude o tom soud normálně rozhodovat,“ dodává Libor Vondráček.
Poslanecká sněmovna nakonec rozhodla, že předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ani předsedu SPD Tomia Okamuru k trestnímu stíhání nevydá. O žádosti policie poslanci jednali na mimořádné schůzi a po debatě návrh na jejich vydání nepodpořili.
Babiš čelí obžalobě v souvislosti s dotační kauzou areálu Čapí hnízdo. V jeho případě se jedná o podezření z dotačního podvodu při získání evropské dotace pro projekt farmy.
U Okamury souvisí žádost o vydání s předvolebními plakáty hnutí SPD, které podle státního zástupce mohly naplňovat skutkovou podstatu podněcování k nenávisti.
Vládní většina ANO, SPD a Motoristé sobě měla ve Sněmovně dostatek hlasů, aby návrh na vydání obou politiků neprošel. Opozice rozhodnutí kritizovala a označila ho za signál, že poslanci chrání své politické kolegy před trestním řízením.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Mají být Andrej Babiš a Tomio Okamura vydáni?
