Novela rozšiřuje pravidla pro zacházení s tkáněmi a buňkami, která platí mezi zeměmi EU, i na jejich dovoz ze třetích zemí. Ministerstvo zdravotnictví naopak tvrdí, že nově stanovená pravidla riziko korupce nebo klientelismu snižují. „Pokud si čínská společnost zažádá o registraci v tuzemsku a zřídí zde například kliniku, bude moci dovážet tkáně a buňky v podstatě bez kontroly, od koho a odkud tyto tkáně pocházejí,“ řekl ČTK analytik fondu Martin Soukenka. „Je to obrovský miliardový byznys po celém světě,“ zdůraznil.

Mluvčí ministerstva Ladislav Šticha však argumentuje tím, že dvě nové evropské směrnice, které novela zavádí, zpřesňují dosavadní regulaci a dávají jí mantinely, které dosud nejsou. „Nově stanovená pravidla proto do značné míry snižují rizika klientelistického či korupčního potenciálu. Při stanovení pravidel zákonem je pak ztížena možnost zákon obcházet,“ sdělil Šticha ČTK.

Novela zákona upřesňuje technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk

Předloha počítá s tím, že Státní úřad pro kontrolu léčiv bude mít právo kontrolovat dodavatele ze třetích zemí. Tuzemská zařízení s nimi budou muset uzavřít smlouvu a v této smlouvě bude právo kontroly ze strany úřadu zakotveno. Vláda také uvádí, že navrhovaný identifikační systém dárců i příjemců umožní zajistit sledovatelnost tkání a buněk, a to od dárce k příjemci v každé fázi tohoto procesu. To je nutné nejen pro případ nežádoucích reakcí, ale i pro boj proti nelegálnímu obchodování.