O německé politice a strachu z ní přišla do Nadačního fondu Svědomí národa promluvit Friderike Komárek, která přesídlila z Německa do České republiky a nemůže si své rozhodnutí vynachválit.

Jaké to bylo, přestěhovat se do Česka? „Já musím říct, že jsem opravdu spokojená. Tady jsem dokonce tak ráda, že jsem před dvěma lety získala české občanství,“ začíná Komárek. „Bydlíme v malé vesnici u Prahy a byla jsem tady přijata velmi dobře. Když jako jako první cizinka ve vesnici volila v komunálních volbách, sousedé mi na uvítanou přinesli koláč.“

Co se paní Komárek v České republice nejvíc líbí? „Na začátku jsem brala učení němčiny jako stavění mostů – chtěla jsem bořit předsudky, že Němci jsou příliš strojení a nemají humor,“ směje se. „Pak jsem poznala kreativní, vtipné lidi, kteří umějí krásně vyprávět. Cítím tady větší toleranci – třeba k pravidlům. V Německu by vás za přecházení na červenou okamžitě někdo pokáral, tady lidi spíš řeknou: děti, dejte pozor, ať vás nic nesrazí. To se mi líbí.“

Příkladem českého přístupu k životu je pro ni i nedávná situace: „Měla jsem berle a sousedka mě litovala. Pak přišel její manžel a povídá: Teď už víš, proč muslimové mají víc žen! V Německu by to bylo tabu, ale tady se tomu všichni zasmáli. To miluju.“