Na jedné straně se v Bibli píše o ctnostném životě, církev oficiálně preferuje vyšší hodnoty duchovní před majetkem, ale na straně druhé představitelé českých církví neváhají prohlašovat, že se budou i soudit o majetek, který by jim snad nebyl vydán v církevních restitucích. Soud do celé věci zasahuje už teď, např. královéhradecký soud před pár dny rozhodl vydat římskokatolické církvi a kongregaci Boromejek půdu, po které v budoucnu má vést dálnice a silnice.
Boromejky se prý nebrání tomu, aby v budoucnu vedla přes jejich půdu dopravní tepna, jen v této záležitosti zřídí u pozemků věcné břemeno, což znamená, že k danému majetku bude vázána jistá povinnost. O věcném břemenu mluvíme např. tehdy, když rodiče převedou svůj dům na své potomky pod podmínkou, že v tomto domě budou moci v klidu dožít. Záměr církevních představitelů zřídit věcné břemeno na pozemky u dálnice zaskočil prý dokonce i Marka Bendu z ODS, ale podle Veleby na to měl myslet, když ještě jako vládní poslanec církevní restituce schvaloval. A možná na leccos měly myslet i církve, když o majetek žádaly.
„Ale když jde o hmotu, o majetek, pak žel vždy a po celá dlouhá staletí byl na prvním místě, a pokud se někdo pokusil o změnu, tak nedopadl dobře. Třeba Mistr Jan Hus, který se zasadil o reformu církve na principu návratu víry a odpoutání od majetku přesně podle učení Kristova. Jak dopadl, víme všichni a 6. července si připomeneme 600 let od jeho upálení v Kostnici. Jsem velmi zvědav, co při tomto výročí uslyšíme od představitelů římskokatolické církve,“ klade si otázku senátor.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
