Hutka a Rakušanová debatovali o uprchlících: Na ubytovnách jsou problémy. Ti mladí muži jsou šíleně vystresovaní, že nedostanou azyl. Doma musí vracet dluhy

08.06.2018 20:40 | Zprávy

REPORTÁŽ Zpochybněním existence a nebezpečnosti no-go zón překvapila beseda o migraci a emigraci, která se uskutečnila v metodistické farnosti Maranatha v Plzni. Taková ghetta prý byla na Žižkově a jsou stále v Ústí. V Rotterdamu je náckovská ulice. Hovořilo se též o fašizaci naší společnosti, o tom, že neumíme přijímat cizince a splývat s nimi. Norsko bylo ukázáno v nejrůžovější barvě jako vzor ctnosti, demokracie a blahobytu. Vrcholem liberálního přístupu je vztah k masovému vrahovi Breivikovi, kdy se seveřané chlubí pro něj speciálně postaveným zařízením. A také věčné půtky se Švédskem, kdo je vlastně lepší, zda tito socialisté, nebo kapitalisté v Norsku. V západoevropských ghettech drží při sobě a nemůžeme se divit vystresovaným mladým mužům z černého kontinentu nebo z Blízkého východu, kteří jsou ze své cesty zadluženi a obávají se vrácení do země původu.

Hutka a Rakušanová debatovali o uprchlících: Na ubytovnách jsou problémy. Ti mladí muži jsou šíleně vystresovaní, že nedostanou azyl. Doma musí vracet dluhy
Foto: Václav Fiala
Popisek: Jaroslav Hutka.

Jako hosté se zúčastnili Lída Rakušanová, zpěvák Jaroslav Hutka a Češka, žijící dlouhodobě v Norsku, Běla Granm Jensen. Téměž dvouhodinové akce se zúčastnila padesátka lidí vesměs středního věku.

Organizátor Jaroslav Svejkovský z Paměti národa si hned na začátku nebral servítky a seznámil přítomné, komu pomohla migrantská krize a rétorika: „Pro fašisty, komunisty, tak i pro zemanovce, kterým to téma pomohlo vyhrát prezidentskou kampaň. Problém to musí být, když vyhrál volby na všech stupních i tam, kde bychom to vůbec nečekali. Vyhrál i v zemích, kde bychom čekali určitou dávky ochrany před tímto tématem, protože společnost se s tím vypořádává. Není to problém jen České republiky, ale celoevropský a je třeba se s ním nějak popasovat, pojmenovat jej a říci si, jestli se s tím problémem můžeme nějak vypořádat, pokud to nějaký problém je. Všichni pozvaní hosté byli emigranty, jsou symboly vystupování a boje proti totalitě a proti komunismu,“ ocenil přítomné.

A pokračoval: „Paní Jensen se snažila v Afghánistánu, v Bosně, kam se snažila vozit sanitky a pastelky, aby i v těchto hrozných zemích zažili něco dobrého. Jaroslav Hutka je také symbolem toho, co znamená boj proti komunismu. Byl donucen emigrovat. Venku si zachoval stejnou tvář, jakou má dnes, což není tak obvyklé. Zůstal nám symbolem naděje, kdy jsme se do roku 1989 nemohli vůbec vyjadřovat svobodně. Jeho písničky nám dodávaly naději. Zůstal pořád svůj, má názory, které nejsou spjaté s politickou elitou,“ uvedl dalšího přítomného. A nezapomněl ani na známou novinářku: „Lída Rakušanová je pro nás symbolem dobrých zpráv do roku 1989 a pravdy, které dále nosí po návratu do Československa a pak v České republice.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Kde berete jistotu, že většina občanů ČR chce EURO?

Tvrdit, že jsme se k tomu zavázali při vstupu není argument, od té doby se toho přeci dost změnilo. A já třeba nevidím v přijetí žádný přínos pro obyčejné lidi, jako jsem třeba já. Můžete mi vysvětlit, co mi přinese? Zvýší se tím třeba má mzda nebo zlevní se ceny bydlení, potravin, služeb? Podle mě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Z čeho ten náš český lev tak vypelichal? Keller o moderním logu

5:00 Z čeho ten náš český lev tak vypelichal? Keller o moderním logu

NEKOREKTNĚ S KELLEREM „Najděte tři rozdíly,“ vybízí v komentáři pro ParlamentníListy.cz sociolog a f…