Na první pohled se nabízí otázka: co je na těch organizacích „nestátního“, když jsou svými příjmy a někdy i úkoly fixovány na stát? Berte to třeba jako pouhou šťouravost, ale při četbě toho sáhodlouhého spisu (56 hustě popsaných stran, celkem skoro 200 tisíc znaků) se odpovědi nedoberete. Co se však dovíte, je, že koordinátorem tvorby toho materiálu je Úřad vlády České republiky, Odbor lidských práv a ochrany menšin a Sekretariát Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, a to, pozor: na objednávku vlády ČR. Z toho plyne, že ten, kdo tu přebírá iniciativu a doslova vnucuje neziskovkám veřejné peníze, je naše exekutiva. Měli bychom se nad tím možná zamyslet i v kontextu nadcházejících voleb.
Hned v úvodu spisu se píše, že „Strategie usiluje o zajištění vhodných podmínek pro existenci a činnost NNO a posílení spolupráce veřejné správy s NNO“. Jasné jak facka. Materiál sám obsahuje řadu gramatických perel, například „Rovina neziskového sektoru a NNO jako hodnoty sama o sobě staví na předpokladu, že občanskou společnost tvoří občané, kteří se dobrovolně podílejí na spravování věcí veřejných a stát jim k tomu vytváří vhodné podmínky.“ Nebo „Republika se zavázala zvýšit inkluzivitu vládnutí, tedy reálnou možnost zapojení svých občanů do rozhodování o věcech veřejných, resp. do tvorby veřejných politik.“ Tak nevím, nějak jsem, asi mylně, podléhal dlouho dojmu, že náš politický systém je zastupitelský a občané si pro „tvorbu veřejných politik“ volí každé čtyři roky, případně častěji, své zástupce podle pluralitního klíče. Pakli toto nestačí, pak můžeme rovnou zrušit parlament, možná i vládu, nechat tam jenom otevřenou kasu a každý, kdo se bude chtít inkludovat do vládnutí, na to dostane od správce pokladny příslušný obnos.
Byla Angela Merkelová přínosem pro Evropu?Anketa
Nově se zde vkrádá zajímavý pojem „Organizovaná občanská společnost“. To zní podobně jako „dobrovolná povinnost“. Inu, jsme v zemi Kafkově. Jak tomu pojmu rozumět? „Pojem se snaží o kladné vymezení pojmu zdůrazňující organizovanou činnost jako nejvlastnější projev občanské společnosti jakožto entity, která chce aktivně participovat na politické moci a veřejné diskuzi společenských témat.“ Uff. Pod povrchem té fráze hledejme prostě institucionalizovaný souhlas s tím, aby ony organizované občanské skupiny (tedy NNO) zastupovaly standardní vládnoucí mechanismy a rozhodovaly (za veřejné peníze) podle svého, samozřejmě s tím, že přijetí jejich rozhodnutí bude ze strany obyčejných neorganizovaných občanů dobrovolně povinné.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Jako jedny z klíčových charakteristik NNO se v textu uvádí toto: „Soukromý charakter a nezávislost na státu - Subjekt není součástí státu ani není státem řízený, je soukromoprávní.“ Poznámka: to ale v žádném, případě neznamená, že NNO nenárokují veřejné peníze. Právě naopak. Jen o jejich užití stát a jeho součásti nesmějí rozhodovat. A dále: „Nerozdělování zisku - Zásada nerozdělování zisku je již dána posláním organizace. Neznamená to ale, že subjekt nemůže dosahovat zisku. Zisk nesmí být rozdělen mezi členy, vlastníky či manažery, musí být použít k dosahování poslání organizace.“ V praxi to vypadá tak, že politické NNO dosahují výnosů obvykle nikoli z nějaké ziskové (případně dokonce i užitečné) činnosti, nýbrž z veřejných zdrojů. A tyto zdroje zpravidla končí cca ve výši 80% formou mezd a honorářů na účtech šéfíků a účastníků těchto NNO. Vyhoví se tedy zásadě, že se nevytváří zisk, který by se rozdělil mezi lidi z NNO. Ty peníze se mezi ně rozdělí hned, čímž k žádnému zisku ani dojít nemůže.
Vadí vám, že se premiér Babiš ,,kamarádí" s Viktorem Orbánem?Anketa
V hlubinách toho bezedného spisku se dovíme i další zajímavé informace. Například v roce 2018 (to jsou nejčerstvější čísla, s nimiž Strategie operuje) bylo u nás evidováno 142 664 neziskovek, přičemž o kus dále čteme, že v nich bylo zaměstnáno pouze 116991 osob v přepočtu na plné úvazky. Přičemž obrat těchto organizací byl ve sledovaném období vyčíslen na cca 145 miliard Kč. Odpusťte mladickou neznalost, ale to vypadá buď jako ekonomický zázrak, nebo jako ryzí potěmkiniáda. A doveďme tu úvahu ještě dál. Anžto jde o neziskovky, tak většina onoho obratu jde z veřejných prostředků, které jsou zde nějak konzumovány – jak už bylo řečeno, z velké většiny samotnými činovníky NNO. Jednoduchým propočtem dojdeme k obdivuhodnému závěru. Jedna „pracovní“ síla stojí v této trojčlence ročně na 1.239.316 Kč. To jsou kšefty, žejo, pane Kohn…
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
A k čemu tedy že ta Strategie slouží? Zde jsou vytčeny tři „výzvy“:
- „oblast společenského klimatu pro činnost NNO,
- oblast participace a partnerství veřejné správy a neziskového sektoru,
- oblast právní prostředí a financování NNO.“
Jak tomu rozumět? Ad 1) Je třeba vymlátit veřejnosti z hlavy, že neziskovky jsou organizace zbůhdarma parazitující na veřejných financích a není z nich žádný konkrétní užitek (určitě ne z těch politických; ty, jež se pohybují ve zdravotnické či sociální oblasti, do této truchlivé kategorie jistě nepatří a nejsou tak ani obecně vnímány). Ad 2) Orgány veřejné správy jsou zavazovány k tomu, aby přepustily část svých pravomocí (a peněz) neziskovkám, aniž by nad výsledky jejich aktivit měly jakoukoli pravomoc či kontrolu. Ad 3) Vytvoření garance setrvale plynoucích příjmů pro neziskovky, ba jejich nárokovost.
Jsou čeští Romové utlačováni?Anketa
Strategie se zamýšlí nad příčinou růstu nedůvěry v neziskovky. Co jí vychází? Mohou za to různí činitelé, kteří o neziskovkách nemluví hezky. Docela drsně zní konstatace, že se k neziskovkám „negativněji začali stavět lidé s levicovější orientací, důchodci, nezaměstnaní a lidé s nižším vzděláním“. Tomu já říkám politicko-neziskovkářská diskriminace. A mimochodem ageismus a podobné formy apartheidu na základě určitých demografických charakteristik jsou v rozporu s naší Ústavou. Což to naše vláda a její Úřad neví? Ale ví, ale je jim to jedno. Kde není žalobce, není totiž soudce.
Tak by se v analýze Strategie dalo pokračovat ještě dlouho a v podobném duchu. Pointa? Tato zdravému rozumu, občas i zákonu a určitě slušným mravům odporující administrativní bramboračka je v platnosti. Přijala ji naše vláda usnesením č. 623 dne 12.7.2021. Bohužel se nedozvíme, jaký ministr či ministryně hlasoval pro či proti. To by bylo třetí předvolební memento.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
