Jak je to s tou západní demokracií? Známý komentátor odmítl většinovou verzi a píše o Putinovi i Orbánovi

10.09.2014 13:03

Maďarský komentátor prestižního amerického magazínu Foreign Policy Gabor Stier ve svém dnešním textu publikovaném v ruském think tanku Valdai Club rozebírá úpadek liberální demokracie. Odsuzuje, jakým způsobem západní média a politici zkreslili Orbánův projev týkající se údajného odklonu Maďarska od západní demokracie.

Jak je to s tou západní demokracií? Známý komentátor odmítl většinovou verzi a píše o Putinovi i Orbánovi
Foto: Presalocala.com
Popisek: Maďarský premiér Viktor Orbán

„Nedokázal bych si nikdy předstvit, že bude nějaký vrcholný politický představitel evropského státu v pozitivním slova smyslu používat termín neliberální demokracie a ještě se tím chlubit," komentoval indicko-americký politolog Fareed Zakaria kontroverzní vystoupení maďarského premiéra Viktora Orbána v červenci tohoto roku.

„Podle Zakarii Maďarsko fakticky přijalo verzi státního řízení, které popisuje jako putinismus. Tato ideologie se dle jeho názoru opírá o prvky nacionalismu, náboženství, sociálního konzervatismu, státního kapitalismu a preferuje kontrolu státu nad médii. Zakaria v této souvislosti zmiňuje i nedávno zvoleného tureckého prezidenta Recepa Erdogana. I ten je podle něho představitelem putinismu," přibližuje názory Zakarii Stier. 

„I spousta jiných západních komentátorů poukazuje na to, že Putin, Orbán a Ergodan nastolili ve svých státech velmi podobné režimy. Liší se sice v mnoha detailech, ale to hlavní je údajně spojuje. V Rusku, Maďarsku i Turecku praktikovaný režim je dle těchto hlasů postaven na silném vůdci, otevřeně pohrdá dělbou moci, pluralismem a transparentností. Všichni tito tři vůdcové obratně využívají pro své politické účely národní hrdiny z minulosti a vzývají bývalou imperiální slávu svých zemí. Společně praktikují jakýsi demokratický mysticismus a ovládnutím kulturního relativismu bojují proti ústavním svobodám," tlumočí Stier kritické názory západních liberálů na adresu Orbána, Putina a Erdogana. 

„Tento nový styl politického systému se podle západoevropských liberálů nejvíce projevuje na oživení carismu v Rusku, xenofobie v Maďarsku a fundamentalistických muslimských tradic v Turecku. Příznivci liberální demokracie jsou si rovněž vědomi, že Putin, Orbán i Erdogan zdaleka neplánují vzdát se své moci. Pro výše zmíněné politiky představuje ideologie a demokratické formality pouze prostředek, jak se udržet u moci. Jsou dle svých kritiků z řad liberálů přesvědčeni, že oni nejlépe ví, co občané potřebují. Vzkřísili údajně sny o bývalé velikosti a slávě svých zemí a vytvořili ideologii založenou na národní výlučnosti, vlastenectví a xenofobii. Liberální zastánci vyřkli svůj verdikt a trvají si na tom, že jsou si všechny tři režimy podobné jako vejce vejci. Mají však pravdu? Či se tyto režimy pouze v jistých bodech překrývají a jinak je nelze srovnávat?" pokládá si Stier otázku. 

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

„Slova Viktora Orbána o tom, že liberální demokracie v posledních letech utrpěla těžké rány a pomalu zaniká, vyvolala na Západě vlnu hněvu. Orbán mluvil o tom, že liberální systémy nedokážou ochránit kolektivní vlastnictví a Maďarsko uvrhly do dluhů. Západní a především americká média hojně kritizovala maďarského premiéra i za to, že si vybral za vzory hodné následování Singapur, Čínu, Indii, Rusko a Turecko. Je ovšem třeba přiznat, že Orbánovi kritici jeho projev záměrně zkreslili. Zejména v pasáži, ve které prý Orbán mluví o tom, že by se Maďarsko mělo postavit proti evropským demokratických hodnotám. Většina médií publikuje zjednodušující komentáře popisující příklon Budapešti k Moskvě. Deník The New York Times dokonce vyzval Evropskou unii, aby snížila dotace a pozastavila hlasovací právo Maďarska," vyjadřuje se Stier kriticky k západním komentátorům. 

Ve skutečnosti je vše podle Stiera tak, že se Orbán rozešel pouze s neoliberálním ekonomickým systémem, nikoli se samotnou demokracií. „Zpochybňování současné podoby fungování trhu je přitom součástí stávajícího mezinárodního trendu. Maďarský premiér chce jen vytvořit stát, který chrání své občany, využívá nástrojů znárodnění, zvyšuje daně bankám a snaží se najít nové hranice pro fungování médií. Ve svém zpochybňování tržních pravidel přitom Orbán není zdaleka osamocen. Západ se prostě bude muset smířit s tím, že se na scéně objevují vůdci, kteří před hájením globálního kapitálu preferují hájení národních zájmů," upozorňuje Stier na nové pořádky. 

EU čelí dle Stierova názoru nejenom vážné ekonomické krizi, ale také krizi hodnot. „To je důvodem tak ostré kritiky vůči alternativě, kterou Orbán nabízí. Nebylo rozhodně náhodné, že byl Orbán médii i západními politiky označen za Putinova zastánce. Přitom jejich podobnost se zakládá pouze na faktu, že oba prosazují národní zahraniční politiku založenou na hájení pragamtických národních zájmů. Viktor Orbán tedy podepsal významnou bilaterální dohodu s Vladimirem Putinem nikoli proto, že jej obdivuje, ale proto, že to je v nejlepším zájmu Maďarska. Stejně jako podpora výstavby plynovodu South Stream a odmítnutí sankcí namířených vůči Rusku," vysvětluje Stier. 

„Vedle Orbána však, byť přece jenom opatrněji, kritizují liberální demokracii i slovenský premiér Fico a bývalý český prezident Václav Klaus. Do této skupiny politiků můžeme přidat i Jaroslava Kaczynského, který přitom Putina doslova nenávidí. Právě ten připravuje po volbách comeback v Polsku a je tedy zřejmé, že liberální demokracie bude čelit vážným výzvám i v této  zemi," píše Stier.

„Do jaké míry globállní krize v roce 2008 podkopala víru v demokracii, se ukáže až časem. Může však po těchto zkušenostech někdo tvrdit, že liberální demokracie brání a podporuje veřejné statky? Klasický liberální model bude patrně v budoucnu čelit vzniku svých alternativních variant. Takto smíšené systémy ostatně již dnes fungují v Latinské Americe, Asii a východní Evropě. Jejich úspěch je v očích občanů těchto států dostatečně legitimizuje. Fungují a budou existovat i nadále, i přes ostré útoky liberálů na maďarského premiéra a všechny ty, kdo zpochybňují moudrost liberální demokracie," je přesvědčen Stier. 

Podle Stiera však není ovšem pravda, jak naznačují tito kritici, že by Orbán kopíroval Putina či Erdogana. „Vnější projevy těchto režimů se možná mohou zdát příbuzné, ale v Maďarsku, Rusku a Turecku panují naprosto odlišné zvyky a rovněž historické zkušenosti těchto zemí se výrazně liší. Mají společné hlavně to, že nabízí alternativu ke stávající liberální demokracii. Nejvíce pod tlakem je z těchto tří zemí Maďarsko. Úspěch zde zvolené alternativy bude do velké míry záležet na tom, jakým způsobem se Putin popasuje s konfliktem na Ukrajině. Tento konflikt je totiž celý založen především na odlišných názorech na nové světové uspořádání a sféry vlivu," uzavírá Stier. 

.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tomáš Rosí. Pozoruhodná cesta od normálního novináře k ústřednímu cenzorovi. Pak se Petr Žantovský zaměřil na cenu, kterou si roky navzájem uděluje ghetto vyvolených

7:17 Tomáš Rosí. Pozoruhodná cesta od normálního novináře k ústřednímu cenzorovi. Pak se Petr Žantovský zaměřil na cenu, kterou si roky navzájem uděluje ghetto vyvolených

TÝDEN V MÉDIÍCH Zavíráním diskusí, blokováním mailové komunikace nevhodných odesílatelů či z nepohod…