Kdo byl vítězem středeční debaty na CNN Prima News?Anketa
Posledního července, tedy před pěti týdny, byly předmětem Týdne v médiích mimo jiné i výroky premiéra Andreje Babiše z jeho pořadu „Čau lidi“. Konkrétně se týkaly jeho výhrad ke správnému plnění mediální veřejné služby v Českém rozhlase a České tiskové kanceláři. „Předseda vlády řekl doslova toto: ‚Co se však nestalo, prosím vás. A to je skutečně neuvěřitelné, že u nás ta pátá kolona, která bojuje v Bruselu proti našim zájmům, proti vašim zájmům, zorganizovala neskutečnou dezinformaci. ČTK vydala, vydala to sedm minut před mojí tiskovou konferencí s Ursulou von der Leyenovou, a to, že to bylo načasované, to nám řekli i ti novináři. Protože ten editor jim říkal: Ne, nemůžeš to říct dříve, až těsně před tiskovkou, aby zkazili tu tiskovku,“ připomíná Petr Žantovský kritická premiérova slova.
Andrej Babiš však nezůstal jen u toho a prstem ukázal i na další média, která symbolického předání 180 miliard od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové podle něho využila k jeho poškození. „Víte, mezi námi je plno novinářů, hlavně z vydavatelství Economia, ale i veřejnoprávní rozhlas. Tady pan zástupce, který žije z našich daní, tweetoval, přesné načasování, 11.51: ‚ČR musí pro přístup k penězům mimořádného fondu EU na oživení ekonomiky do poloviny roku 2022 přijmout konkrétní opatření kvůli kauze střetu zájmů Andreje Babiše, na dotaz Radiožurnálu to potvrdily vysoce postavené EU zdroje.‘ Sprostá lež. Normálně sprostá lež. Že se nestyděj. Tito lidé, abyste věděli, si totiž přáli, abychom ty peníze nedostali, jako Maďarsko zatím nedostalo, nebo Polsko. A chtěli to hodit na Babiše,“ tvrdil premiér.
Načasování zprávy neovlivnila ČTK, ale Evropská komise
„A před těmi pěti týdny jsem čtenářům Parlamentních listů slíbil, že jako člen Rady ČTK položím generálnímu řediteli této agentury Jiřímu Majstrovi dotaz, jak to opravdu bylo a zda se premiérova slova opírají o fakta, protože pak by to znamenalo vážné pochybení zmíněných veřejnoprávních institucí. Na zasedání Rady ČTK 31. srpna byla projednána odpověď pana Majstra, z níž vyjímám podstatnou pasáž: ‚Premiér tvrdí, že zpráva ČTK, vydaná sedm minut před jeho tiskovou konferencí, byla v ČTK načasována tak, aby zkazila dopad jeho tiskové konference. Není tomu tak. Byla totiž opřena o text zprávy komise o národním plánu obnovy a o brífink představitelů Evropské komise k němu, který byl v Bruselu pro novináře akreditované při EK. A byla to EK, nikoli ČTK, kdo stanovil, že informace z brífinku jsou embargovány, tedy nesmějí se zveřejnit do 11.45,“ cituje Petr Žantovský.
„Toto Evropskou komisí, nikoli ČTK, stanovené embargo se opíralo o to, že začátek tiskové konference ministerského předsedy Babiše a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byl Úřadem vlády ČR původně stanoven právě na 11.45, viz v příloze tiskovou informaci Úřadu vlády. Pokud by byl termín zahájení tiskové konference obou politiků dodržen, zpráva ČTK by nevyšla sedm minut před tiskovou konferencí premiéra. To, že se konference bude ve skutečnosti konat později, nevěděl a ani nemohl vědět v ČTK nikdo. Na informaci, kterou ČTK neměla, logicky nemohla zakládat ‚načasování‘ vydání jiné informace,“ uvedl šéf agentury. „Dále pan Majstr doložil časosled agenturou vydaných informací o této věci, včetně toho, že ČTK uváděla názory obou stran, což je základem profesionální žurnalistiky,“ podotýká mediální analytik.
Premiér by z mediálního komára neměl dělat velblouda
Vyvozuje z toho, že jsme i v tak banálních detailech, jako je procedura nějaké tiskovky, nemístně ovlivňováni vůlí Bruselu, a pak z toho mohou vzejít i zbytečně domácí třenice. „Je také jisté, že mnozí novináři nemají pana Babiše v lásce, a to mu na náladě nepřidává. Je ale třeba zachovat zdravý rozum, nebortit se z nějakého detailu jako ze světově zásadní události, a naopak nedělat z mediálního komára velblouda. ČTK je tisková agentura, která má za úkol přinášet informace, ne názory svých zaměstnanců. A když tu a tam – a pan Majstr to jistě potvrdí – a je to opravdu dosti řídce, vykoukne ze servisu agentury subjektivní dojem redaktora, Rada ČTK to s ním projedná, a je-li to důvodné, ČTK to napraví. Párkrát jsem to zažil a vždy to proběhlo korektně. Stejně korektně tentokrát Rada většinou hlasů – včetně mého – přijala vysvětlení pana Majstra a nezpochybnila profesionalitu příslušných redaktorů,“ dodává Petr Žantovský k vypointování příběhu s dosud otevřeným koncem a k naplnění svého slibu.
Psali jsme:
Jeho pozornosti neušel úterní článek v E15 „Za lobbing v Evropě nejvíce utratí Google, Facebook a Microsoft, jejich výdaje jdou do milionů eur“, který je založený na informacích agentur Reuters a ČTK. „Čteme v něm například: ‚Nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se Evropská unie snaží prosadit přísnější zákony regulující činnost těchto firem. Zatímco dříve ve výdajích na lobbing vedly farmaceutické firmy, výrobci fosilních paliv, finanční nebo chemický sektor, nyní utrácejí nejvíce právě technologické společnosti‘. Je zřejmé, že jde o peníze vynakládané na podporu zájmů daných společností, aby jejich podivuhodné podnikání nebylo regulováno víc, než si ony sami přejí, resp. dovolí,“ upozorňuje mediální odborník.
Jen z čiré lásky asi evropští úředníci gigantům nenaslouchají
Technologický lobbing se zaměřuje na dva hlavní právní předpisy, zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách. „Ty platformám stanovují, co mají dělat, a naopak nedělat, a vyžadují, aby více sledovaly a regulovaly svůj obsah. Konkrétní čísla? Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu, Apple 3,5 milionu, Huawei tři miliony a Amazon 2,75 milionu eur. Nejzajímavější informace stojí v závěru článku: ‚Studie rovněž varuje před napojením odvětví na Evropskou komisi. Lobbisté se účastnili tří čtvrtin z 270 schůzek úředníků Evropské komise k oběma návrhům zákonů.‘ A máte to tady,“ říká pro ParlamentníListy.cz k této zdrcující informaci Petr Žantovský.
Žasne nad tím, že evropští úředníci, místo aby chránili evropské občany před naprosto svévolným jednáním digitálních korporátů, berou je do svých jednacích místností a naslouchají jim. „Co za to mají, těžko říci, ale z čiré lásky to asi nebude. Neměla by však uniknout jedna okolnost. Už od roku 2016 – u nás konkrétně v únoru 2017 – probíhala jednání mezi šéfy například Facebooku a Googlu s vůdčími politickými činiteli jednotlivých zemí, což u nás proběhlo s tehdejším ministrem vnitra Chovancem, na téma, jak tyto firmy budou nápomocny politickým elitám v jednotlivých zemích v odhalování a likvidování tzv. dezinformací, zejména v předvolebních obdobích. Na jedné straně politici berou informační firmy do žoldu, na druhé straně se jich – oprávněně – začínají bát. To ovšem není zpráva ani tak o těch společnostech, jako o těch politicích,“ tvrdí mediální analytik.
Legitimní akce, která nevoní redaktorům veřejnoprávních médií
Na závěr si ponechal to, co nazývá dalším testem integrity, který čeká česká mainstreamová média. „Dnes od 11 hodin se na Řípu koná akce nazvaná ‚S vlastenci na Říp‘. Je to událost neskrývaně politická. Mezi jejími účastníky a patrně i spoluorganizátory jsou subjekty napříč ‚nemainstreamovou‘ politickou scénou, i když si položme otázku, proč je taková SPD považována za ‚nemainstream‘, když zasedá v Parlamentu... Kromě již uvedené SPD se jí zúčastní Trikolóra, Soukromníci, Svobodní, Rozumní, Akce D.O.S.T., Aliance národních sil, Národní demokracie, Manifest.cz, Prameny, iniciativa Chcípl pes a další,“ vyjmenovává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský aktéry dnešního setkání.
Nepochybně na něm zaznějí politické výroky, které budou kritické k současné situaci v naší zemi. „A také ke způsobu, jakým ji (ne)řeší stávající vláda, případně k námětům, které přicházejí z opozičních koalic typu Piráti a STAN či SPOLU. Je to legitimní akce, která by měla mít odpovídající odezvu minimálně ve veřejnoprávních médiích, která jsou povinna informovat i o akcích, které nevoní jejich redaktorům. Nicméně profesionalita žurnalistiky by měla k podobné reflexi vést i novináře z médií soukromých. Avšak poučen zkušeností z třetího ročníku Vlasteneckého setkání na zámku Příčovy, jíž se nevěnovalo, pokud jsem stihl pochytit, žádné z tzv. mainstreamových médií, a to byla akce mnohem víc odborná než politická, nedělám si ani tentokrát iluze. Ale třeba budu příjemně překvapen,“ nezatracuje mediální odborník mainstream předem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
