Jan Čulík na svém webu Britské listy zveřejňuje e-mail komentátora, malíře a výtvarného kritika Jana Paula. Mail zveřejňuje v nezkrácené podobě, ještě předtím ale autorovi vytýká, že hru neviděl. Nemůže tak podle Čulíka „řádně posoudit, jak jsou provokativní prvky dramatu funkční v rámci celé jeho semantické struktury“. Sexuální akty a nahota prý měly jiný význam. „Pro informaci: určité činy jsou pornografií pouze v tom případě, pokud je jejich jediným významem sebeuspokojování, nebo finanční zisk: ve struktuře uměleckého díla sexuální akt vůbec pornografický být nemusí – může to být například silný humanistický protest,“ píše Čulík.

Čulík ovšem přiznává, že využívání prvků, které mají biologicky sexuální význam, je velice ošemetné. Tvůrce musí být podle Čulíka velkým umělcem, aby tento čistě sexuální význam dokázal přetvořit ve tvůrčí výpověď. Nemůže to prý posoudit ten, kdo představení neviděl. Čulíka mrzí, že se veřejnost zasekla „povrchně u té fotografie, na níž herec znázorňující Ježíše údajně znásilňuje muslimku“.