Jde o petici na Kolářovu podporu. Stojí za ní dvě ženy, Hana Pospíšilová a Helena Šuranská. Zmíněny jsou v ní obavy, které vyjádřil bývalý český velvyslanec ve Spojených státech i Rusku a otec starosty Prahy 6 Petr Kolář ve vysílání Českého rozhlasu Plus. „V minulosti dostal jeho syn policejní ochranu kvůli výhrůžkám fyzickou likvidací, později čelil útoku dezinformátorů. Nyní je starosta Prahy 6 Ondřej Kolář terčem zlých verbálních útoků, kdy výhrůžky smrtí pro něj i jeho rodinu nejsou výjimkou. To vše proto, že pod jeho vedením byla konečně odstraněna (naprosto pietně) a uložena socha neslavně známého maršála Koněva,“ říká petice.
Pro odstranění sochy uvádí celkem osm argumentů. „Původně uváděný důvod – osvobození Prahy 9. května 1945 – byl již dávno vyvrácen: protokol o kapitulaci německých vojsk v Praze podepsal generál Kutlvašr s gen. Toussaintem již 8. května odpoledne. Koněvova vojska tak vjížděla do Prahy již osvobozené,“ tvrdí autorky v prvním. Dále připomínají, že Koněv potlačoval maďarské povstání v padesátých letech a podílel se na řešení druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi.
Neobviňují maršála přímo, že zaštiťoval zpravodajskou přípravu invaze do Československa v roce 1968, ale prý se to nedá ani potvrdit, ani vyvrátit. Co ale maršálovi vyčítají, je bombardování Mladé Boleslavi. „Pouze proto, aby zabránil německým oddílům v přesunu do americké zóny, nařídil svrhnout cca 50 tun bomb na město, kde všichni slavili štěstí, že přežili válku a sovětským letadlům nadšeně mávali. Během pár chvil zahynulo v Mladé Boleslavi přes 500 obětí včetně několika skupin dětí, které si mohly po dlouhých letech strachu konečně hrát na ulicích.“
Že byl Koněv voják, není podle autorek přípustná námitka. „Koněv byl již od 30. let důležitou oporou bolševického režimu; od roku 1937 byl poslancem Nejvyššího sovětu, o dva roky později kandidátem ÚV KSSS, to vše díky osobní ochraně ministra obrany Vorošilova i díky tomu, že v době nejzběsilejších stalinských čistek donášel na své spolupracovníky i velitele včetně Vasilevského a Žukova. V říjnu 1941 Koněv jako velitel Západního frontu naprosto selhal, jeho front byl u Vjazmy německými vojsky zcela zničen a jeho samého čekal trest smrti. Život mu zachránil Žukov, netuše, že na něj Koněv donášel…,“ tvrdí a dodávají, že v Koněvových jednotkách byly ztráty dva a půlkrát větší než byl průměr Rudé armády v celku, protože Koněv prý neměl respekt k lidskému životu.
Fotogalerie: - Kam zmizel Koněv?
A jako poslední argument dává Šuranská s Pospíšilovou fakt, že socha byla vztyčena dlouho po konci druhé světové války a neměla prý symbolizovat vděk Pražanů, ale měla být „symbolem československé poroby vůči sovětskému impériu“.
„Aktuální reakce ruské ambasády na jakékoli pokusy o řešení jsou jenom smutným důkazem, že současné Rusko zcela pokračuje v imperiálních praktikách expanzivního carského Ruska, pak Ruska bolševického, posléze bolševického Sovětského svazu,“ míní autorky petice a říkají, že právě proto podporují Ondřeje Koláře.
Veřejně se k podpisu petice přihlásil režisér Jan Hřebejk. „Znám Ondřeje osobně i jeho rodinu a s textem i důvody petice souhlasím a podepsal jsem ji,“ napsal na Twitteru.
Pokud souhlasíte, můžete se přidat k petici na podporu starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře. Znám Ondřeje osobně i jeho rodinu a s textem i důvody petice souhlasím a podepsal jsem jí. https://t.co/8NUm9m3Gtk
— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) April 16, 2020
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
