Jdou po mě neonacisté, čelím kobercovému náletu. Sobotka na Primě

„Já jsem byl z hlediska internetu podroben kobercovému bombardování. Došlo k útoku na e-maily Lidového domu, došlo k útoku na můj Twitter, došlo k útoku na můj blog a došlo k útoku i na můj soukromý e-mail,“ zahájil rozhovor Sobotka. Blíže se ale nebude k celé kauze vyjadřovat, protože celou věc šetří policie. Za útoky stojí extremisté, kteří chtějí zmanipulovat veřejnost a vyvolat strach. „Jsou to extremistické neonacistické útoky,“ doplnil politicky nejmocnější muž v zemi.

„Ten e-mail z 90 procent sloužil k tomu, aby mi tam občané posílali své postřehy a podobně,“ prozradil předseda vlády. „Já si nejsem vědom toho, že by v minulých letech byla z mé strany vedena nějaká korespondence, za kterou bych se musel stydět,“ konstatoval jasně. Také poznamenal, že čelí "kobercovému náletu". Víc opravdu nechtěl říci, protože nijak nehodlá propagovat zločinné zásahy, které mohou dopadnout na všechny občany. Proto dojde k posílení policejního týmu, který se touto oblastí kriminality zabývá. K rozhodnutí o posílení týmu ale došlo již v loňském roce.

Mgr. Bohuslav Sobotka

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Neonacistický web je zaregistrován v USA a Sobotka předpokládá, že se jedná s americkým spojencem o sdílení informací. Internetové útoky přece škodí jak Česku, tak Spojeným státům. Odmítá ale spekulovat, komu mají útoky vlastně posloužit. „Já nebudu spekulovat a dál tím zaplňovat veřejný prostor,“ zaznělo z úst předsedy vlády. Důrazně odmítl jakékoli spekulace Lidových novin a dalších médií, která tvrdí, že k prolomení Sobotkova e-mailu byl použit speciální software. Odmítl také, že by kvůli této kauze padl jeden z policejních expertů v oblasti kyberútoků.

Spoléhá zkrátka na to, jak celou věc vyřeší policie. „Jsme jedna z prvních zemí, která má zákon o kybernetické bezpečnosti. Ale nejde jen o kybernetickou bezpečnost, jak víte, tak plánujeme posílit policii o 4000 příslušníků,“ uzavřel premiér toto téma.

Barnevernet postupuje bezcitně

Vyjádřil se také ke kauze norského sociálního úřadu Barnevernet, který české matce odebral další dítě. Nebyl to první případ. Sobotka diváky ujistil, že vláda vše pečlivě sleduje a je připravena nabídnout pomoc, pokud o ni matka požádá. Za úspěch považuje už to, že norská vláda se počala Barnevernetem zabývat. Svědčí o tom i nová směrnice norské vlády, která naznačuje možná řešení různých kauz ze stran Barnevernetu.

„Když jsem nastoupil do funkce před dvěma lety, tak žádná komunikace mezi Barnevernetem a českou vládou nebyla. Teď probíhá výměna informací, což je dobře. Radikální politický tlak není vždy zcela prospěšný,“ upozornil také host. Medializace kauz podle jeho názoru není vždy k užitku. Dobře známá kauza trvá už od roku 2011. „Já pokládám rozhodnutí Barnevernetu v této kauze za bezcitné, je v podstatě v rozporu s přijatou metodikou norské vlády,“ konstatoval premiér. V tuto chvíli se paní Michaláková chystá na soudní jednání o odvolání proti rozhodnutí Barnevernetu.

Z EU nás kritizovali za čísla na rukou uprchlíků. A dnes...

Ve druhé polovině pořadu se Bohuslav Sobotka vyjadřoval k žádosti EU o rozdělení pomoci v Sýrii skrze českou ambasádu v zemi. Špičkám EU dochází, že Česká republika je země, se kterou lze spolupracovat při řešení problémů. „My říkáme své stanovisko jasně. My jsme udrželi otevřenou naši ambasádu v Sýrii, což považuji za prospěšné především pro lidi zasažené válkou v Sýrii,“ řekl předseda vlády. EU jako celek se prý konečně posouvá ke stanovisku Visegrádské skupiny.

„Vzpomínám si, že jsme byli kritizováni za to, že jsme uprchlíkům psali na ruku číslo, ale my jsme to dělali proto, abychom věděli, kdo k nám míří. ... Evropa musí pomáhat lidem, ale nemůže to dělat za cenu vlastního ohrožení,“ shrnul svůj pohled šéf ČSSD. Celé EU už také začíná být jasné, že jsme schopni přijmout jen určitou část migrantů, rozhodně ne všechny. Dříve z EU znělo, že jsou Dublinské dohody mrtvé, my jsme je přesto dodržovali a teď se k tomu vrací i takové země jako Rakousko a Německo.“

My musíme posílit ochranu našich hranic, ale musíme prý také apelovat na Turecko, aby regulovalo migrační vlnu. Vždyť Turecko může zasáhnout proti pašeráckým sítím, může zasáhnout proti prodejcům člunů, do nichž jsou uprchlíci naháněni po desítkách.

Pokud někdo spoléhá na pomoc Evropy, musí respektovat její zákony

EU musí také vracet obyvatele do zemí, jako je Pákistán. „Může to být signál pro tamní občany, že nemá smysl pokoušet se o cestu,“ zdůraznil premiér. Uprchlíky můžeme vracet např. i do Turecka. Ale především, vše by měla dělat EU společně.

„Pokud někdo spoléhá na pomoc Evropy, že mu dá novou šanci, že pomůže jeho rodině, tak musí respektovat naše pravidla, kdo je poruší, musí být potrestán. Já chci odmítnout princip kolektivní viny, ale individuální trestné činy je třeba velmi rychle řešit,“ uvedl před obědem premiér.

Když Česko upozorňovalo, že potřebuje detenční zařízení, aby bylo možné uprchlickou krizi zvládat, mnozí politici EU to nechápali a chytili se do pasti politické korektnosti. To se možná stalo i některým německým médiím, která váhala, zda mají informovat o silvestrovské noci.

„My musíme ty problémy reálně řešit, my nesmíme lidem nic zamlčovat, ale nesmíme občany ani strašit. ... To, co mě mrzí na prezidentovi je, že zdůrazňuje jen jednu stránku problému,“ posteskl si premiér. Když např prezident tvrdí, že k teroristickému útoku v Česku dříve či později dojde, je to zbytečné vyvolávání strachu. ... Samozřejmě, že takový útok nelze s absolutní jistotou vyloučit, ale pokud o případném útoku nemáme konkrétní informace, nemá smysl lidi strašit,“ trval na svém premiér.

Faktem je, že migrační krize může trva několik le, pokud se nepodaří přimět k jednání Turecko, k vyřešení situace v Sýrii a Iráku a tak podobně. Proto musíme ustavit společnou evropskou stráž vnější hranice Schengenu. To se sice nelíbí Řecku či Itálii, „ale oni tu svoji roli nepojali úplně odpovědně“, zkritizoval tyto státy premiér. Společná evropská pohraniční policie by mohla na území jednotlivých států zasahovat i proti jejich vůli, pokud tyto státy nebudou plnit, co mají. Jasnější podobu by mohla mít společná evropská pohraniční policie na konci letošního roku.

„Islámský stát se dá porazit a dohoda o situaci v Sýrii je množná, pokud bude vůle na všech stranách,“ věří premiér. Pokud se situaci v Sýrii nepodaří stabilizovat, miliony lidí žijících v tuto chvíli v uprchlických táborech budou uvažovat o cestě do Evropy. „Evropa působí jako magnet, v Evropě není žádná válka, je tu klid. Ale když se podíváme do minulosti, tak takovéto migrační vlny existovaly i dříve, ale každá ta země měla stanovena jasná pravidla regulace migrace,“ zdůraznil premiér.

Jaderný summit v USA

Nakonec si pochvaloval, jak je na tom česká ekonomika. I v roce 2016 chce udržet dobré tempo Česka s nízkou nezaměstnaností. Pomoci v tom má i přijetí elektronické evidence tržeb, kterou blokuje pravicová opozice. V demokratickém systému ale není možné, aby opozice dlouhodobě bránila prosazení politické vůle většiny.

V závěru premiér prozradil, že se chystá do USA na „jaderný summit“ zemí, které využívají jadernou energii. Cílem této návštěvy je prý skutečně summit samotný, nikoli návštěva Bílého domu.