Za tu nejzávažnější považuje údajnou neexistenci vize do budoucnosti. „Ideologie Putinova režimu nemá žádný obsah. Je to v podstatě spíš kvazi ideologie připomínající frašku. Skládá se z povrchních a dekorativních prvků pravoslaví, vůdcovského kultu a idealizované minulosti. V důsledku toho je hlavní motivací odporu vůči Západu jen negace a destruktivita,“ píše Kirillová.

Za další vážný problém Putinova režimu považuje ruská komentátorka ztrátu podpory u bývalých ruských spojenců v Evropě, ale i v rámci SNS. „Dokonce i běloruský prezident Alexandr Lukašenko se po Putinových krocích v zahraniční politice začíná mít na pozoru. Podle neoficiálních informací Lukašenko zamítl působení Putinova Institutu pro strategický výzkum ve své zemi poté, co se v něm objevily názory, že by mělo být Bělorusko připojeno k Rusku. K tomu začal s Ruskem Kazachstán obchodní válku a od Moskvy se již dávno distancovalo Německo a další bývalí evropští spojenci,“ poukazuje Kirillová.