Hampl na začátek prozradil, že chtěl vystoupit s tvrzením, že neziskovky mají mandát k tomu měnit svět, a našel pro to dost argumentů, ale žádný, který by zachovával úctu k základním faktům a obyčejné logice.
Sociolog tvrdil, že bývaly doby, kdy politické neziskovky tvrdily, že zastupují občany země, že jsou autentická, demokratická veřejnost a zastupují demokratické zájmy lépe než Poslanecká sněmovna. „Ono asi není těžké být v něčem lepší, než Poslanecká sněmovna,“ odtušil Hampl, ale dodal, že tato rétorika opravdu zaznívala. „Všimněte si, že tato rétorika prakticky zmizela,“ řekl Hampl a dodal, že je to tak proto, že došlo ke změně ve stavu společnosti. Že si nižší třídy uvědomily svou pozici. „Jestliže začínáme jasně vnímat, že tady existují nějaké elity a že ty elity něco prosazují, tak také začínáme vnímat sebe, jako někoho, kdo k těm elitám nepatří, a jako sebe, kdo stojí v opozici proti těm elitám.“
Podporujete vládu Andreje Babiše? (Hlasování od 1.5.2019)Anketa
Katalyzátorem podle něj byla imigrační krize, kdy došlo ke zradě elit, což prý mnoha lidem otevřelo oči. A právě proto podle Hampla už Člověk v tísni nemůže vystoupit a tvrdit, že zastupuje celou společnost, protože by to bylo směšné. A že teď naopak neziskovky zastupují např. tříleté děti narozené se špatným pohlavím nebo matku Zemi proti České republice.
Dodal, že jsou i jiné zdroje moci, než je lid, např. vojenská moc nebo finanční moc. „Tohle je v zásadě něco, s čím nepočítá žádná tradiční teorie demokracie,“ tvrdí Hampl a dodává, že tradiční teorie počítá s tím, že bude mnoho zájmových a nátlakových skupin, a z toho se zrodí nějaký konsenzus. Ale nepočítá s tím, že jedno spojení skupin by mohlo být dramaticky silnější než všechny ostatní a dokonce silnější než vláda země.
Fotogalerie: - Ostrava nezapomíná
Zmínil pojem hybridní válka. Prý pokud se budeme bavit o tom, kdo chce ovládnout nějaké území a prosadit tam svoje zákony, tak to nesměřuje k „báchorkám o Putinovi a jeho agentech“. „To je o tom, že na tomto území okázale a veřejně fungují placení agenti zahraničních mocenských skupin a že tady okázale přebírají moc,“ prohlásil Hampl a dodal, že nadace Otevřené společnosti (Open society) má větší vliv na to, co se děje na školách než 10 milionů voličů v ČR. Mohou více ovlivňovat osnovy a dění na školách, tvrdil Hampl. A dodal, že větší vliv než koncesionáři má tato nadace i v České televizi.
Podle Hampla by se tato skupina neziskovek kontrolovaných Open Society dala směle nazývat dobyvatelskou mocností nebo okupační správou. „Protože je to něco, co je řízeno ze zahraničí a co důsledně prosazuje svoje zájmy a co se nemusí ohlížet na zájmy místních lidí,“ definoval sociolog a dodal, že otázka je, jak to uniká pozornosti. Podotkl, že je jasné, že je zde mediální krytí. Ale neziskovkám se podle něj daří se maskovat za dobročinné organizace a každá z nich má „skutečně dobročinnou divizi“, např. Člověk v tísni pomáhá též lidem v exekucích. A že i některé neziskovky vznikly tím, že byla převzata nebo unesena dobročinná organizace. Jako příklad dal Katolickou charitu.
Další důvod, proč je prý těžké si toho všimnout, je dojem, že neziskovek je mnoho, jsou roztříštěné a mají různé zájmy a že vytváří „demokratickou směs“. Uspořádání neziskovek přirovnal ke korporátnímu modelu, kdy velká firma má v zemi jen malou filiálku, ale okolo té je síť malých místních firem, které pro ni dělají zakázky. Což velké firmě umožňuje vše řídit, ale zároveň využívat nadšení a energii, které jsou k nalezení hlavně v malých firmách.
„Když se podíváme, jak funguje svět neziskovek, tak vidíme stejný model. Úplně nahoře je těch několik neziskovek, které jsou financovány z těch velkých globalistických skupin, jako už byl zmíněn SPN Institute, Open Society, Norské a Lichtenštejnské fondy. Já upozorňuji, že Norské a Lichtenštejnské fondy tady nemají žádné svoje zastoupení a že je řídí Open Society. To znamená, že když slyšíte Norské fondy, to je Soros. Jenom si to neplatí on, ale norští daňoví poplatníci,“ vysvětloval Hampl. A dodal, že poplatníci ani norská vláda se na rozhodování nepodílí. Typické je pro ně také to, že jsou personálně propojeny a jednají ve shodě.
Fotogalerie: - Doplnění ministerských křesel
Prohlásil také, že kromě norských fondů se nic neví o zdroji peněz pro tyto organizace. „Jsou takové různé báchorky jak se Georg Soros nebo třeba Karel Janeček dostali k penězům, ale ty báchorky jsou velmi nepřesvědčivé,“ tvrdil Hampl a dodal, že zdroj peněz je ironicky znám jen u „zlého Bakaly“, čemuž se obecenstvo zasmálo.
Tyto neziskovky pak vypisují výběrová řízení a v Česku pak lidé zakládají neziskovky a ucházejí se o jejich peníze, a pak plní zadání. A když peníze dostanou, pak je dle Hampla snadné získat další z komerčního sektoru a od daňových poplatníků. Takže takto si pak s malými pobočkami a malými penězi mohou vytvořit „armádu tisíců lidí, kteří mají takovou tu klasickou podnikatelskou kreativitu, akorát zaměřenou úplně vadným způsobem“. A s ní ovládat zemi, což se dle Hampla už prý děje.
Logické by podle něj bylo přistupovat k činnosti neziskovek jako k bezpečnostnímu riziku a na jejich aktivity reagovat jako na agresi. „To znamená registrovat, podrobit sledování, ty nejhorší postavit mimo zákon,“ konkretizoval sociolog. A vytvořit něco jako lustrační zákon pro lidi, kteří se s nimi zapletli, aby nemohli ovlivňovat politickou situaci, navrhl Hampl a sklidil potlesk.
V závěru doplnil, že neziskovky jsou provázané s vládou, médii i soukromým sektorem. Což dle něj dokazuje, že jakmile se začne řešit Česká televize, okamžitě neziskovky přispěchají na její obranu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
