Že Spojené státy a Bidenova administrativa věděla o Putinově záměru zaútočit na Ukrajinu, rozebral ve svém analýze v tomto týdnu server The Washington Post a popsal například, jak americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan sledoval shromažďování desítek tisíc ruských vojáků podél ukrajinských hranic a příchod zpravodajských informací, které ukazovaly, že má být Kreml o napadení sousední země přesvědčen i přes ještě probíhající rozhovory se západními politiky, v nichž Putin deklaroval, že Kyjev nenapadne.

Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová odhalila, že Washington již několik měsíců před vypuknutím války měl „mimořádně podrobné informace“ o Putinových plánech na Ukrajině, a to včetně rozmístění vojsk a výzbroje a operační strategii.

Ani mnozí američtí činitelé však nechtěli podle článku uvěřit tomu, že by Rusko natolik riskovalo ztrátu obchodních styků a že by chtělo namísto snahy o nová mírová jednání začít konflikt. Na podzim již však mělo mít okolí Bidena dostatečné informace, které ukazovaly, že Putin v té době již jednat nechce a je plně rozhodnut Ukrajinu napadnout. Bylo tak prý podle novinářů The Washington Post jen otázkou času, „kdy přesně ruský prezident stiskne spoušť“.

Ředitel CIA William J. Burns, který působil jako americký velvyslanec v Moskvě, se s Putinem často setkával a dával tak Washingtonu najevo, že Putin své výhrůžky o Ukrajině nepřehání, ale je na zemi „fixovaný“. „Kontrola nad touto zemí byla synonymem Putinova pojetí ruské identity a autority. Přesnost válečného plánování spolu s Putinovým přesvědčením, že Ukrajina by měla být znovu pohlcena vlastí, ho nenechávala na pochybách, že Putin je připraven k invazi,“ tvrdí list.

Burns později uvedl, že věřil, že Putin svá slova k Ukrajině míní zcela vážně.

Jeho slova potvrzuje také to, že ruský prezident již v červenci loňského roku hovořil o Ukrajincích a Rusech coby o „jednom národu“ a uveřejnil, že byla Moskva „intrikujícím Západem okradena o své vlastní území“. „Jsem přesvědčen, že skutečná suverenita Ukrajiny je možná pouze v partnerství s Ruskem,“ dal najevo Putin, že pro Kyjev existuje pouze jedna cesta.

Finální rozhodnutí Putina, že již jednání bez zapojení armády nemá cenu, mělo padnout koncem léta, kdy si ruský prezident začal uvědomovat, že Kyjev a mnozí Ukrajinci již nechtějí jít cestou partnerství s Ruskem, ale namísto toho svou budoucnost vidí ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi a se Západem.