„Traduje se, že bájný Albert E. (= mc2), byv otázán, jakou nejdůležitější otázku by položil, odvětil: ‚Zda je vesmír přátelský, či nepřátelský.‘ Čeština nabízí slovní hříčku, zda vesmír představuje nebe s péčí či nebezpečí. Jakmile tato slova nevidíme napsaná a snímáme je pouze sluchem, můžeme je snadno zaměnit. Prostě se můžeme přeslechnout. Ve slyšené podobě je mezi nimi jen jemná nuance,“ vysvětluje na úvod Jaroslav Dušek. Dělá tak v „předmluvce“ nové knihy Nebe s péčí. ParlamentníListy.cz se zúčastnily jejího slavnostního „prodýchnutí“ namísto křtu a tohle zažily.
Nebezpečí strachu
V pražském Klubu Lávka byla nedávno veřejnosti představena kniha Nebe s péčí, kterou sepsala etnoložka a autorka úspěšných knih o sibiřských šamanech Pavlína Brzáková s hercem Jaroslavem Duškem. Jde o výběr postřehů z jejich vzájemných hovorů. Dušek hned přidal k lepšímu historku: „Jedu u nás v Černošicích z kopce autem. Máme to na nádraží pěšky zhruba čtvrt hodiny. Maminka s dvěma malými dětmi spěchala na vlak, tak stáhnu okénko a nabízím jí svezení na nádraží. Ona, že nemá autosedačky pro děti, takže to nejde a běžela s dětmi dál po silnici.“
A my vybíráme z kapitoly Zázraky i tyrani se dějí. „Pravidelným věštcem katastrofických scénářů je Bill Gates, který ve svých průpovídkách rád předpovídá konec světa. Se zájmem sleduji jeho prohlášení, kdy v případě překonání nějaké katastrofy slíbí katastrofu daleko větší. Veřejnosti například oznámil, že při další epidemii většina lidstva zemře. Nynější nízká smrtnost při covidu prý byla velké štěstí. To, co bude následovat, bude mnohem horší. Tvrdí, že to ví a že se budou muset udělat mnohem restriktivnější opatření. Přitom existuje zpětná vazba zemí, které nedělaly žádná restriktivní opatření a nebyly na tom o nic hůř než země, které byly opatřeními posedlé. Dokonce na tom ve výsledku možná byly daleko líp. Přesto ten člověk vytváří vizi ještě přísnějších opatření, než tu byla. Baví mě sledovat jeho urputnou snahu nakazit svými jedovatými vizemi celé lidstvo a celou planetu. Jistě by namítl, že to dělá z důvodu, aby bylo lidstvo zdravé. Jenomže já mu mohu pracovně namítnout, že cestou takového zastrašování to nejde. Obavy a strachy člověka k pevnějšímu zdraví nepřivedou…“ vysvětluje Dušek.
Nebezpečí zbrojení
Kmotrem knihy byl spisovatel a cestovatel Josef Formánek, podle jehož knížky z protialkoholní léčebny byl natočen stejnojmenný film Úsměvy smutných mužů. Na toho prý nedávno padla těžká deprese a skoro si koupil pivo: „Bylo to ve vietnamské večerce, prodavač se díval na telenovelu. A já tam bojoval sám se sebou. Pod tíhou událostí jsem měl divný den a po letech se chtěl napít alkoholu. Sahal jsem pro dvě piva. V té chvíli zazvonil bzučák u dveří, vešla paní a na mě: ‚Jé, pane Formánku, to jste vy.‘ Tak jsem pivo pustil a z dolejšího regálu si vzal dvě koly.“
Fotogalerie: - Nebe s péčí
A další výsek o zbraních: „Dnes slyšíš, že musíš vyrábět víc zbraní, musí se víc zbrojit. Najednou je celý ten válečný konflikt pochopitelný, jde o to, aby se zase zbrojilo. Aby to bylo podporované veřejností, protože veřejnost už to podporovat nechtěla. Po zbrojení nikdo netoužil. Ale teď? Mění se to. Jsme tady v ohrožení, takže bychom měli zbrojit. Chtějí zvýšit počet jaderných zbraní na planetě. To je jako bychom řekli: ‚Namiřme na sebe pušky, aby byl konečně mír. Namiřme a on se bude chovat slušně, protože já mám tu pušku taky.‘ A tohle uvažování se vrátilo, ačkoli v devadesátých letech, kdy skončilo rozdělení světa, železná opona padla, Berlínská zeď byla zbourána a všechno vypadalo na úžasnou spolupráci, se zdálo, že zbraně nebudou potřeba. Hospodářská lobby je neobyčejně silná. No a co by měl zbrojní průmysl dělat? Tak se zase musí vytvořit situace, aby byly zbraně potřeba. A lepší, výkonnější, silnější…“
Otázka technologií
Spisovatelka Brzáková vzpomněla potíže ilustrátorky knihy venezuelského původu Gabriely Urdanety, která ve dvanácti letech se svým otcem emigrovala do Česka, odkud pocházel její dědeček. „Když jsem Gabi potkala, tak hrozilo nebezpečí, že její tatínek ochrnutý na půl těla, skončí na ulici. Nemám ráda sociální sítě, ale přesto jsem do toho prostoru vyslala jejich příběh. Najednou prostor začal pracovat a na účtu jejího tatínka se do čtyř dní shromáždilo 100 000 korun, což bylo úžasné a nečekané. Tímto do prostoru vysílám obrovské poděkování,“ sdělila s tím, že se v tom pokračovalo a zdravotně postižený otec, bez nároku na důchod, má peníze, za něž se dá pár let žít. Událost doprovázel hrou na různé typy dechového nástroje australských domorodců didgeridoo Ondřej Smeykal a nakonec místo „divného“ křtu rituálně prozvučil či prodýchnul knihu.
Do třetice zamyšlení nad migrací na jiné planety a nebezpečím umělé inteligence:
„... Situaci občas reflektují média, která píšou, že jednou budeme muset planetu opustit. Veřejně to prohlásili vědec Stephen Hawking a podnikatel Elon Musk, nejbohatší muž na světě. Oba tvrdí, že budeme muset planetu Zemi opustit, protože na ní nebude k žití, že se přehřeje. Stephen Hawking doslova varoval, že není chytré dávat všechna ‚vejce do jednoho košíku‘. Tím košíkem myslel naši planetu. Po desetiletí vybízel, aby lidstvo zahájilo proces trvalého osidlování jiných planet. Tvrdil, že se staneme obětí nějaké katastrofy na úrovni vyhynutí. Pořád se ještě jakoby nic neděje, ale pravděpodobnost takového neštěstí vzrůstá. Hawkinga zneklidňovaly události s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem – třeba velký asteroid, který by nás mohl zasáhnout. Varoval také před umělou inteligencí. Chválil sice užitečnost jejích primitivních forem, protože technologie, kterou používal ke komunikaci, neboť kvůli ochrnutí nemohl mluvit, zahrnovala její základní formu. Pokročilejších forem této strojové inteligence AI, která by se mohla vyrovnat lidem, a dokonce by je mohla překonat, se však obával…“
Podle Duška, jak také řekl, se netřeba uchylovat k umělé inteligenci jako k autoritě, ale naopak bychom neměli zapomínat na svou vnitřní vlastní autoritu, které byl tak věrný například filozof Sókratés. Jeho nejvyšší autoritou byl totiž jeho vnitřní hlas a ne žádné vnější moudrosti, algoritmy a umělé inteligence.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Mělo by lidstvo zahájit proces trvalého osidlování jiných planet?
