Moderátor se Klímy na úvod zeptal, co se stalo s investigativní žurnalistikou. Že když někdo přijde s novou reportáží, tak se nic neděje. „Naopak, čím víc paní Slonková, pan Kmenta a já nevím kdo ještě šijí do Andreje Babiše, tím mám pocit, že mu běží procenta nahoru a o Miloši Zemanovi ani nemluvě,“ dodal Veselý. „Já si myslím, že jsme se spletli, když jsme před volbami připomínali kauzu Čapí hnízdo a všechny jeho hříchy, StBáctví a já nevím co všechno, tak jsme vlastně utvrzovali všechny ty voliče, který jsou stejný: ‚Jo, jo, to je ten náš kluk,‘ a netušili jsme, že je jich tolik,“ vysvětluje si Klíma úspěch premiéra Babiše. „Těch 40 % občanů, voličů, je stejnejch a voni by to dělali taky, kdyby mohli,“ tvrdí reportér. Babiš je pro ně „šikovnej kluk“, který podvedl Brusel.
Vítáte návrat Ivana Langera na scénu, byť jen regionální?Anketa
Další skupina voličů byli prý ti, kdo mají na krku přehršel exekucí, takže ze zoufalství zvolili Zemana s Babišem s myšlenkou: „My vám teda je zvolíme, a to jsem zvědavej, co uděláte.“ „Jako pomstu nám ostatním, kteří dodržujeme zákony a chováme se odpovědně,“ popsal to investigativní novinář s tím, že nevylučuje, že pomsta bude ještě pokračovat. Voliči Zemana a Babiše se prý protínají a na Zemanovi je údajně baví to, že nedodržuje ústavní zákony a zvyklosti.
Co se týče reportáže o Andreji Babišovi mladším, tam má novinář jasno, že bylo správné ji udělat. Prý je možné se bavit o formě, ale podle Klímy měla Babiše mladšího najít a vyslýchat policie, pak by ho nemusela hledat Sabina Slonková, která údajně nevěděla, zda bude nebo nebude vyslýchatelný. Novináři podle něj kladli základní novinářské otázky a odpovědi nijak nezkreslovali. Prý když na svého syna Babiš starší přepsal značný majetek, tak je namístě se ho ptát na okolnosti.
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
Klíma také sepsal knihu „Zločin jak ho pamatuju“. Jako investigativní reportér prý dělal rozhovory s většinou velkých zločinců od roku 1989, takže ho napadlo, že udělá dějiny zločinu. Ale postupně skrz rozhovory s bývalými činiteli, kteří se zločinem zabývali, zjistil, že píše dějiny státu viděné přes zločin. „Oni se shodují v tom pojmenování těch různých etap. Ty devadesátky, to je pro ně ten Divokej západ. To je doba toho Discolandu, kdy se mohli potkat lidi, který už se dneska nepotkaj. V Discolandu se potkávali umělci, politici, zločinci, mafiáni, všichni dohromady a nikdo se nad tim nepozastavoval. Pak přichází to období, který pojmenovávaj jako klientelisticko-korupční nebo lobbistický. A docházej k poslednímu stádiu, který pojmenovávaj jako oligarchický,“ shrnul Klíma tři období. Tedy, že ti, kdo chtěli získat majetek nezákonným způsobem, pochopili, že mít „kamarády nahoře“ nestačí, ale je lepší se sám dostat nahoru.
Oklikou přes seriál Most! se dostali k tématu Romů a kriminality. Klíma popsal, jak za komunismu nemohl popisovat, jak Romové žijí, takže sepsal detektivku s těmito reáliemi. Prý ho v devadesátém sedmém obviňovali, že odstartoval exodus Romů do Kanady, ale Klíma tvrdí, že jen popsal, co se dělo. „Kdysi se smělo zveřejňovat čísla, když vezmete romskou populaci, tak se smělo zveřejnit, jaké je v ní procento zločinnosti. Ty čísla dnes ani neexistujou, protože ten průzkum nikdo nedělá. Ale jak by ho dělal, když Romové se k tý romský národnosti nehlásí. Oni si připadaj jako Češi a jsou Češi. Takže jak posudíte procento romský kriminality, a neromský? Přitom když přijdete do vězení, tak to vidíte, je to jasný,“ popsal problém Klíma, ovšem na další diskusi již nebyl čas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
