Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Interview ČT24 s moderátorkou Barborou Kroužkovou hovoří o nynějším stavu na Ukrajině. Evropská komise pokračuje v pomoci Ukrajině hlavně v oblasti vybavení municí a zbraněmi. I na pokrytí nákladů členských států posílajících munici a zbraně na Ukrajinu byly vyhrazeny další dvě miliardy. Pokračuje samozřejmě i humanitární a finanční pomoc, aby ukrajinský stát mohl fungovat i během probíhajícího konfliktu. Je třeba i potrestat válečné zločince a nalézt dostatek finančních prostředků pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Namístě je podle slov Jourové pomoc Ukrajině k členství v Evropské unii.
„Je to otřesný paradox, že Rusko teď předsedá Radě bezpečnosti a je vidět, že pravidla na situaci, že se člen sám stane agresorem, nejsou připravena,“ míní Jourová. Na ruskou agresi však podle ní byla reakce rychlá a není pravda, že by se pomoc hlavně v oblasti posílání zbraní zpomalovala. Jourová zmiňuje evropského komisaře pro vnitřní obchod Thierryho Bretona, jenž se sám vydal na cestu do čtyř evropských zemí a podpořil v nich rychlejší výrobu munice a zjistil tak, kdy co nejdříve bude munice připravena k poskytnutí Ukrajině.
Moderátorka Barbora Kroužková nicméně připomíná, že jednoznačné odsouzení konfliktu a strach z Ruska pomalu polevuje. Jako příklad uvedla povolení účasti ruských a běloruských sportovců na nadcházejících olympijských hrách a zeptala se Jourové, zda toto „zvyknutí si na válku“ není nebezpečné. Jourová tuto nebezpečnost připustila. „My, kteří teď jsme u kormidel, musíme využít každou chvíli, abychom znovu a znovu připomínali, jak je nutná trvalá podpora Ukrajiny a jak je potřeba vysvětlovat občanům, proč to je nutné, abychom si udrželi jejich podporu,“ říká a dále zmiňuje, že momentální podpora humanitární podpory občanů je kolem 90 procent, pro dodávání vojenské techniky je to 60 procent. „Únava z války je samozřejmě patrná. Čím dál tím víc slyšíme takzvané mírotvůrce – ‚mír za každou cenu, ať to stojí cokoliv‘. Ať to stojí ty oběti? S tím zásadně nesouhlasím a takový je i postoj všech ostatních lídrů Evropské unie, jak mi bylo řečeno teď na summitu,“ prohlašuje komisařka.
Fotogalerie: - Rusko ven z OSN
V běhu jsou další jednání s Tureckem, aby souhlasilo se vstupem Švédska do NATO. Zítřejší vstup Finska do NATO označuje za „úspěch“ Vladimira Putina společně s tím, že 90 procent občanů Evropské unie bude chráněno Severoatlantickým paktem a radikálně se snížila závislost Unie na dodávkách ruských energií a plynu.
Rozhovor se dále stočil k jednáním s Ukrajinou o jejím vstupu do Evropské unie. Podle Jourové už před válkou byla Ukrajina v 70 procentech v souladu s legislativou Evropy. „To, oč nám především jde, je, aby tam fungovala justice, boj proti korupci, boj proti organizovanému zločinu, aby měli vyřešen střet zájmů, aby měli vyřešeny oligarchické struktury,“ říká a dodává, že tyto požadavky musejí být součástí zákonů a institucí. Nyní v průběhu války Ukrajina v těchto přípravách pro vstup pokračuje. Za největší problém Ukrajiny Jourová označuje oblast prokuratury a soudnictví, ve které vidí prostor pro zlepšení. Stále se čeká na obsazení Ústavního soudu. V plánu na podzim 2023 je hodnocení všech zemí, které se chystají na vstup.
Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?Anketa
Z Evropské unie i nadále proudí peníze na podporu ukrajinských médií, podle Jourové jde o 30 milionů eur. „Podporujeme média, která operují na Ukrajině, a to proto, že chceme mít pravdivé informace o stavu věcí,“ říká a uvádí, že z peněz se platí platy, redakce, bezpečnostní opatření i možnosti ubytování na bezpečných místech ukrajinských novinářů.
„Valná část států potřebuje zvýšit ochranu médií,“ vysvětluje Jourová důvody pro navržení Evropského aktu o svobodě médií. Jedněmi z hlavních bodů podle zdroje z Evropské komise jsou ochrana redakční nezávislosti, transparentní státní reklama, ochrana mediálního obsahu online a nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky se stabilním financováním. V rozporu s tímto zákonem by tak bylo třeba uvalování extrémních daňových zátěží na média nebo zákaz fungování některých médií. „Česká republika je středně ohrožená země (v oblasti médií), kde bude hodně práce na základě mediálního zákona, který jsem představila,“ dodává.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luk
Zevon
