Sama se tuto taktiku (zatím) nenaučila. „Spíš než abych bouchala do stolu, poslouchám argumenty druhé strany. Často mě přesvědčí a já klidně ustoupím. To může být v politice můj velký problém,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník Právo Věra Jourová.

Momentálně je zřejmě nejmocnější českou političkou – je ministryně a zároveň první místopředsedkyně druhé nejsilnější vládní strany. Více žen v politice by uvítala. „Hlavně bychom se vzájemně víc slyšeli. Někteří pánové totiž nemají uši, mají jen pusy. Takovou ženu v politice neznám. Bylo docela zábavné, když při koaličních jednáních kolegové z lidové strany - čtyři muži - bojovali za sunar bez DPH. Aspoň jedna žena by jim tam určitě slušela,“ vypráví v rozhovoru.

„Jako většina žen mám větší empatii, a tak slyším trávu růst: Cítím rozladění mezi lidmi dřív, než je patrné. Častokrát slýchám poznámky na to, jak vypadám, tedy něco, s čím mužští kolegové nejsou konfrontováni. Na druhé straně se ke mně zatím chovají docela gentlemansky,“ dodává.