Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, respektive její předseda Tomio Okamura má, což je veřejně známo, problém s veřejnoprávními médii a nemá je rád. Česká televize ani rozhlas Okamuru nešetří. Jmenovat lze například mediální ostřelování, které musel Okamura (a nejen on) vydržet kvůli výrokům na adresu tábora v Letech u Písku, ve kterém za protektorátu prokazatelně trpěli Romové.
S pořadem 168 hodin reportérky Nory Fridrichové se Okamura nebaví vůbec a opakovaně jej označil za „podvodný“. V žaludku mu leží i případy, o kterých pořad informoval v souvislosti s ním před několika lety.
Luděk Kula, bývalý generální ředitel Vězeňské služby ČR, který by se za SPD na podzim rád dostal do Senátu (přečtěte si rozhovor, který s ním ParlamentníListy.cz publikovaly), ale s Českou televizí ani s Rozhlasem problém zřejmě nemá, ostatně kandiduje za SPD jako nestraník. Dokonce s oběma veřejnoprávními kolosy dělá byznys, a to tak, že velmi čile.
V databázi projektu Hlídač státu, který monitoruje veřejnou sféru, lze najít řadu smluv, které má Kulova bezpečnostní agentura jak s Českým rozhlasem, tak i s Českou televizí, tedy s „pomyslnými soky“ velmi nepříznivě nakloněnými Okamurovu hnutí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž