Úvodem rozhovoru se Srp vyjádřil k StB, kdy, jak uvedl, soud rozhodl, že byl evidován neoprávněně. Do etické komise rozhodně nechtěl jít za účelem msty, a to i přesto, že ta jej před dvěma lety neuznala za účastníka třetího odboje. „Šlo mi o to, aby tam byl objektivní pohled na věc, který mám zadřený pod kůži. A co se týče rozhodnutí soudu, to se má respektovat, ať dopadne, jak dopadne. Soud nešel ovlivnit, materiál dodalo ministerstvo vnitra, nešlo ovlivnit svědky ani grafologa. Tam jste jako nahatý člověk, do kterého se střílí. A ministerstvo vnitra se proti rozsudku ani neodvolalo. Čili je to v pořádku,“ uvedl.

Následně se obul do písničkářů Jaroslava Hutky a Vlastimila Třešňáka, kteří o Srpovi tvrdí, že na ně donášel. „Z čeho odvozujete autoritu Hutky nebo Třešňáka? Přisuzujete jim autoritu, kterou nemají nebo ji mají vylhanou. Dvacet let Hutku marně žádám, aby mi předložil materiály proti mně,“ řekl rázně. „Jak se Hutka dostal za hranice, když byl trestně stíhán? Jak mohl získat pas, výjezdní doložku, devizový příslib, když byl stíhán za nedovolené podnikání? Nebyl ale takový nepřítel státu, vydal dvě pěkná elpíčka, která schvaloval Ústřední výbor KSČ. Neměl jen přehrávky, aby mohl veřejně vystupovat,“ sdělil Srp.

„Pan Rejžek napsal, že se zachovalo několik set mnou ručně psaných zpráv. Dodnes žádám o jejich vydání, stejně tak o hlášení, které jsem údajně dával. Dosud ani jedno. Ať s nimi přijdou a já se nechám konfrontovat. Já nedělal nic soukromě, pracoval jsem, aby mohla fungovat Jazzová sekce, která pracuje dodnes," hájil se rovněž.